bakterie = jednobuněčné organismy prokaryotického typu
- většina má buněčnou stěnu, výjimka: mykoplazmata
- neobsahují mitochondrie, ani plastidy
- nukleotid (prokaryotické jádro neohraničené proti cytoplazmě membránou) tvoří jedna molekula kružnicové DNA
- rozmnožují se nepohlavně, binárním dělením nebo pučením
- jsou autotrofní i heterotrofní, všudypřítomné zapojené do koloběhu N, S, C
- řada z nich patogenních
morfologie bakteriálních buněk:
- bakterie kulovitého tvaru = koky
- bakterie tyčkového tvaru = tyčky a tyčinky
- mohou obsahovat endospory – spory uložené uvnitř buněk
- plektridiální tvar (spora je na konci buňky)
- klostridiální tvar (spor je uprostřed buňky)
- bacilární tvar (endospora se nerozšíří)
- bakterie se schopností tvořit endospory procházejí životním cyklem:
- vegetativní stadium – buňky se množí dělením
- sporulace – uvnitř se vytváří endospora, jakmile se vytvoří, buňky se přestávají dělit
- klíčení endospor (germinace) a postgerminační vývoj – vytvoří se buňka schopná dalšího dělení
- endospory – odolnost vůči podmínkám vnějšího prostředí (vysoké teploty, chemikálie)
- zakřivené bakterie
- tvar vibrioidní = vibria
- tvar spirálovitý = spirily
- tvar helikální (šroubovicový) = spirochéty
- větvící se v bakteriální buňky
- buňky bakterií se mohou pohybovat, nebo pohyblivé nejsou
- pohyb zajišťuje bičík
fyziologie bakterií
- METABOLISMUS BAKTERIÍ
- zdroje všech biogenních prvků
- nejvýznamnější:
- uhlík
- syntéza aminokyselin, nukleotidů, cukrů lipidů…
- dusík
- tvorba imino- a aminoskupin (v aminokyselinách, nukleotidech…)
- síra a fosfát
- S – syntéza aminokyselin
- F – syntéza ATP
- růstové faktory
- vitaminy, purinové a pyramidové báze, aminokyseliny
- potřebují hotové růstové faktory = auxotrofní bakterie (nemají schopnost jejich syntézy)
- prototrofní bakterie = mají schopnost jejich syntézy – nevyžadují je v prostředí
- uhlík
rozdělení bakterií podle zdroje výživy:
- Heterotrofní bakterie (uhlík získávají z organických sloučenin)
- Aerobní – nejhojnější, za přítomnosti kyslíku oxidují živiny (hlavně cukry) na CO2 a H2O (jako při buněčném dýchání eukaryot)
octové kvašení (zvláštní druh aerobního metabolismu): alkohol (etanol) + O2 → kyselina octová + H2O
- Anaerobní – bez přítomnosti kyslíku přeměňují živiny na energeticky méně bohaté látky, například:
mléčné kvašení: cukr → kyselina mléčná + CO2
máselné kvašení: kyselina mléčná → kyselina máselná (silný zápach) + CO2 + H2
- Autotrofní bakterie (uhlík získávají z oxidu uhličitého)
Zdrojem energie pro autotrofní bakterie může být:
- Chemoautotrofní: oxidace anorganických látek (H2S, NH3, CH4 ), např. sirné bakterie, metanové bakterie, železité bakterie, nitrifikační bakterie…
- Fotoautotrofní: světlo – purpurové bakterie (zvláštní fotosyntéza, při které nevzniká kyslík), sinice (klasická fotosyntéza, při které vzniká kyslík)
2. ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ
- růst bakteriální populace = zvyšování počtu buněk bakterií způsobené jejich množením
- binární dělení
- menší počet bakterií: pučení
|
fáze binárního dělení:
- mateřská buňka se prodlouží ve směru své podélné osy až na dvojnásobek původní délky
- před rozděláním se replikuje její chromozom (kružnicová DNA) = S-fáze
- uprostřed se začne tvořit příčná přehrádka (septum)
- plazmatická membrána a buněčná stěna rozděluje mateřskou buňku na 2 dceřiné
- diferenciace buňky
dělení bakteriální buňky pučením:
- zralá buňka začne na svém povrchu vytvářet „de novo“ novou buňku
- pokud dceřiná buňka doroste do dostatečné velikosti, je do ní vpuštěna DNA a buňka (obvykle podstatně menší než mateřská) je odpojena
- postupem času doroste a může se začít sama rozmnožovat
- i zde samozřejmě předchází pučení replikace DNA
dynamika růstu bakteriální populace
- v každém prostředí se bakterie množí tak dlouho, dokud zde nacházejí podmínky potřebné k dělení buněk
- uzavřený systém: bakterie rostou v prostředí, jehož vlastnosti a složení se mění v závislosti na životní činnosti bakteriálních buněk
- množení: střídání poklesu a vzestupu, takového prostředí se dosahuje statickou kultivací = dosáhnutí růstu, při němž po fázi růstu následuje pokles v důsledku vyčerpání živin
- za takových podmínek se kultivují bakterie v laboratořích
- otevřený systém: bakterie rostou v konstantním objemu živé půdy, do něhož se přidává kontinuálně čerstvá živná půda a stará se odčerpává tak, aby objem, ve kterém bakterie rostou, zůstal stejný
- kontinuální kultivace: dodávaní do živného média stále nové živiny
Při statické kultivaci se rozlišují čtyři typické fáze růstu:
- Klidová fáze (lag fáze) — bakterie se ještě nemnoží tak rychle, zpravidla se enzymaticky připravují na růst v novém prostředí. Nastává syntéza RNA, enzymů a ostatních molekul
- Exponenciální fáze (log fáze, logaritmická fáze) — probíhá intenzivní množení bakterií a populace dosahuje exponenciálního růstu. To, jak je nárůst počtu bakterií prudký, je individuální vlastnost každého bakteriálního kmene, ale závisí i na vnějších podmínkách, exponenciální fáze trvá, dokud není vyčerpáno množství živin
- Stacionární fáze — postupně se zpomaluje rychlost množení buněk, až do stádia rovnováhy, kdy se počet buněk zhruba nemění. Akumulují se toxické produkty a je vyčerpáno živné médium
- Fáze odumírání — v této fázi již převyšuje počet odumřelých buněk počet buněk vzniklých
Vztah bakterií k některým faktorům v prostředí
vztah bakterií k molekulárnímu kyslíku rozlišujeme:
- obligátně (striktně) aerobní bakterie
- rostou pouze za přístupu molekulárního kyslíku
- energii získávají aerobní respirací
- metabolismus = aerobně respirační
- chemoautotrofní a chemoheterotrofní
- obligátně (striktně) anaerobní bakterie
- rostou jen za nepřístupu molekulárního kyslíku
- energii získávají kvašením nebo aerobní respirací
- metabolismus = fermentativní nebo aerobně respirační
- fakultativně anaerobní bakterie
- rostou za přístupu i nepřístupu kyslíku
- energii získávají kvašením nebo aerobní respirací, případně anaerobní respirací
- aerotolerantní anaerobní bakterie
- tolerují kyslík a rostou za je přítomnosti, i když ho nevyužijí jako akceptoru elektronů
- mikroaerobní bakterie
vliv teploty na růst bakterií:
minimální teplota – pod kterou bakterie nemůže růst
optimální teplota – bakterie dosahuje nejvyšší rychlosti růstu
maximální teplota – nad kterou bakterie růst nemůže
- bakterie mezofilní
- optimální teplota v rozmezí 20 – 45 °C
- bakterie psychrofilní
- optimální: kolem 15 °C
- minimální: 0 °C a níž
- bakterie termofilní
- optimální: 45 – 70 °C
- extrémně termofilní: 65 – 90 °C
- bakterie hypertermofilní
- optimální: 85 – 110 °C
vztah bakterií k pH prostředí
acidofilní = optimální pH: 2 – 3,5
neutrofilní = optimální pH: 6,2 – 7,8
alkalofilní = optimální pH: 9 – 10,5
EKOLOGICKÝ VÝZNAM BAKTERIÍ
- rozklad anorganických látek v přírodě:
- tvoří zde společenstva podílející se na látkových přeměnách a tím ovlivňují úrodnost půdy
- mohou rozkládat (mineralizovat) zbytky rostlinných a živočišných těl a transformovat je na látky využitelné vyššími rostlinami
- koloběh dusíku
- nitrogenní bakterie
- váží dusík z půdy a přeměňují ho na organické látky
- denitrifikační bakterie
- redukují dusičnany na amoniak nebo plynný dusík
- nitrifikační bakterie
- aerobní bakterie přeměňují amoniak na dusičnany
- nitrogenní bakterie
VÝZNAM PRO ČLOVĚKA
- v potravinářství,
- ve farmaceutickém průmyslu
- v genetice
-
- mléčné bakterie k tvorbě kyseliny mléčné – tvaroh, jogurt, kysané zelí, kysané okurky, siláž…
- máselné bakterie zkvašují cukry na kyselinu máselnou a octovou – ocet
- některé bakterie jsou schopny syntetizovat vitaminy a aminokyseliny
- znečištěné vody představují pro bakterie výživu (zdroj uhlíku nebo energie) toho využíváme k čištění odpadních vod.
- některé bakterie mají zase schopnost vytvářet antibiotika
|
- V genovém inženýrství nám bakterie mohou posloužit díky tomu, že obsahují malé množství DNA – plazmidy
- plazmidy z bakterie izolujeme, napojíme na ně části DNA z chromozomů živočichů a rostlin a použijeme k produkci bílkovin, které bakterie samy nejsou schopny produkovat
- takto lze například pomocí bakterií nasyntetizovat inzulín a další důležité látky
|
Patogenní bakterie – původci nemocí
- onemocnění dýchacích cest – angína (zánět krčních mandlí), zánět průdušek, zápal plic, záškrt, černý kašel, spála…
- tetanus – bakterie vylučují botulotoxin (způsobuje ochrnutí svalů)
- střevní onemocnění – cholera, úplavice, salmonelózy (jednou z nich je např. tyfus); dráždí střevo → těžké průjmy, hrozí dehydratace
- borelióza – přenášena klíšťaty, dlouhá a komplikovaná léčba
- kapavka – zánětlivé onemocnění pohlavních orgánů
- syfilis (příjice) – postihuje nejen pohlavní orgány, ale v pokročilém stadiu napadá i nervovou soustavu
- lepra (malomocenství) – napadá nervovou soustavu, kůži a sliznice
- tuberkulóza – napadá plíce
- mor – bakterie napadá plíce („černá smrt“) nebo mízní uzliny („dýmějový mor“); od 14. do 18. století v Evropě desítky milionů obětí
Léčba bakteriálních onemocnění
- pomocí antibiotik (penicilin, tetracyklin, erytromycin, chloramfenikol ap.)
- bakterie buď přímo ničí, nebo alespoň zastaví jejich množení
- při nesprávném užívání (předčasné ukončení léčby) si mohou zbylé bakterie vůči antibiotiku vytvořit obranu (rezistenci)
Sinice
- obsahují chlorofyl,
- provádějí fotosyntézu jako zelené rostliny: CO2 + H2O → glukóza + O2
- většinou mají modrozelenou barvu
- buňky obsahují slizové pouzdro
- jednobuněčné nebo vytvářejí vlákna (řetězce spojených buněk)
- mohou žít i v silně znečištěných vodách, vyžadují dostatek minerálních živin (hlavně dusičnanů a fosforečnanů)
- často uvnitř obsahují měchýřky vyplněné plynem → plavou na hladině, kde vytvářejí povlak, tzv. „vodní květ“ (brání přístupu světla k řasám a dalším rostlinám pod hladinou)
- do vody uvolňují toxické látky (poškozují vodní živočichy, u lidí způsobují vyrážky a alergie) při přemnožení a následném úhynu (hlavně v létě) se rychle rozkládají → rychlý úbytek kyslíku z vody a masový hynutí ryb; velké nebezpečí pro vodárenské nádrže (např. Želivka)
Evoluční význam: Sinice byly první fotosyntetizující organismy, díky nimž se v atmosféře vytvořil kyslík. Ze sinic vznikly chloroplasty v buňkách rostlin.
Materiály ke stažení:
Zdroje obrázků ve videu:
BAKTERIE:
- obrázek: https://c1.primacdn.cz/sites/default/files/0/67/4157856-istock-615889954.jpg
- obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Arrangement_of_cocci_bacteria_cs2.svg/1200px-Arrangement_of_cocci_bacteria_cs2.svg.png
- obrázek: wikipedie
- obrázek: wikipedie
- obrázek: wikipedie
- obrázek: fvhe.vfu.cz
- obrázek: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRHFaEXdJOOfkDPQdKbEDFdFJDXZ9jySLZzqEzS-BWISWnXtBbgVyMoJrJTqX4gAdzueRc&usqp=CAU
- obrázek: https://www.biotrade.cz/obrazky/web/1053_st.jpg
- obrázek: akcniceny.cz
- obrázek: zdravi.doktorka.cz
- obrázek: pucov.eu
- obrázek: rohlik.cz
- obrázek: fb.cuni.cz
- obrázek: prozeny.cz
- obrázek: zdraví.doktorka.cz
- obrázek: nzip.cz
- obrázek: https://www.mediciproockovani.cz/wp-content/uploads/2020/06/2051-1024×683.jpg
- obrázek: nzip.cz
- obrázek: blesk.cz
- obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Erythema_migrans_-_erythematous_rash_in_Lyme_disease_-_PHIL_9875.jpg/225px-Erythema_migrans_-_erythematous_rash_in_Lyme_disease_-_PHIL_9875.jpg
- obrázek: lidovky.cz
- obrázek: https://zdravi.euro.cz/leky/wp-content/uploads/2020/01/kapavka-2.jpg
- obrázek: https://servis.idnes.cz/fbimg.aspx?foto=ELI44e563_kapavka_bmp.jpg&c=A120801_144122_zdravi_pet&ona
- obrázek: https://zdravi.euro.cz/leky/wp-content/uploads/2019/02/7.-Syfilis.jpg
- obrázek: wikipedie.org
- obrázek: https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2012095-an_introduction_to_dermatology_1905_nodular_leprosy.jpg?itok=oLMBiPJx
- obrázek: wikiskripta.eu
- obrázek: https://www.prazskyden.cz/wp-content/uploads/2019/03/tuberkuloza.jpg
- obrázek: priznaky-projevy.cz
- obrázek: wikipedie.org
- obrázek: zdravi.eu
- obrázek: Pharmy data s.r.o.
- obrázek: novinky.cz
- obrázek: wikipedia.org