FUNKCE ŽIVOČICHŮ

Funkce živočichů – nahrávka

OSMOREGULACE –  aktivní regulace osmotického tlaku ve specializovaných buňkách, které regulují pohyb látek a zmírňují změny v tělních tekutinách za účelem udržování homeostázy

  • udržování iontové rovnováhy a osmotického příjmu a výdeje vody
  • vyvažování příjmu a výdaje tepla v tolerovaném rozmezí
  • zbavování se odpadních produktů metabolismu vylučováním

VODA

  • nejvýznamnější složka lidského organismu
  • 50 – 60 %
  • dospělý člověk (70 kg) 42 l
  • největší podíl vody novorozenci
  • muži více než ženy
  1. nezbytná součást buněk
    • úloha pouze při nedostatku vody
  2. významná složka biochemických reakcí
  3. rozpouštědlo látek
    • anorganické ionty, glukózy, aminokyseliny, proteiny
    • odpadní látky (moč, pot)
  4. přenos
    • živiny metabolických produktů, protilátky, hormony
    • komunikace a spolupráce orgánů
  5. vyrovnává teplotu těla (pocení)
    • voda + anorganické ionty = chemická kostra tělních tekutin
    • shodný osmotický tlak (280 – 300 mOsm/l) a hodnota pH 7,35 – 7,45

HOMEOSTÁZA

KUDY PROUDÍ TĚLNÍ TEKUTINY?

  • 2/3 zadržují buňky, uvnitř – nitrobuněčná (intracelulární)
  • K+, Mg 2+, PO3-4, HPO2- 4
  • 1/3 mimobuněčné (extracelulární) tekutiny
  • Na+, Ca2+, Cl, HCO3, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2

MIMOBUNĚČNÉ TEKUTINY

  1. mezibuněčná tekutiny
    • extravaskulární tekutiny (tkáňový mok)
    • stálé životní prostředí
    • dospělý člověk 10,5 l
  2. tekutina v cévách = intravaskulární tekutina
    • krev a lymfa
    • míza: vznik z tkáňového moku pak do krve
    • ve vlásečnicích přechází voda z krve do tkáňového moku
      • sliny, žluč, žaludeční, pankreatická a střevní šťáva
      • synoviální tekutina

KAM A KUDY VODA Z TĚLA ODCHÁZÍ?

  • odpadní tekutiny (moč, stolice)
  • denní diuréza 1- 1,5 l
  • 200 ml součást stolice, průjem až 5 l
  • odpařování a pocení = 500 a 700 ml
  • sport – 1 – 1,5 na hodinu (hokejky až 4 l)
  • dýchací cesty 400 – 500 ml vody

Ontogeneze:

A) Vývoj před narozením – prenatální vývoj; v něm se rozlišují tři období:

  • početí, oplodnění;
  • zárodečné (embryonální) období;
  • plodové (fetální) období, ukončené porodem.

B) Vývoj po narození – postnatální vývoj, lze rozdělit na několik období

ŽÁRODEČNÝ VÝVOJ JEDINCE

  • buď ve vajíčku (mimo matku) –vejcorodost
  • v těle matky – živorodost

embryogeneze – zárodečný vývoj

  • proliferace buněk = dělením, rýhováním zygoty, kdy vznikají z poměrně velké buňky, buňky menší
  • diferenciace (rozlišování) buněk = na nervové, krevní, pokožkové
  • přemísťování buněčných komplexů = prostorové uspořádání organismu (morfogeneze)
  • řízena smrt buněk (apoptóza)

BLASTOGNEZE

rýhování

  • buněčný cyklus omezen na S fázi interfáze a mitózu
  • G fáze jsou potlačeny
  • ze začátku synchronní – buňky se dělí současně
  • později asynchronní – někde se buňky dělí rychleji
  • rýhováním vajíčka vzniká plný kulovitý útvar = morula
  • blastula = je rané embryonální stadium, které má kulovitý tvar a uvnitř obsahuje dutinu, blastocel
    • vzniká v procesu blastulace z moruly, což je plná koule
    • vyvíjí se z ní gastrula
    • začíná v ní docházet k první regulaci buněčného dělení a také začíná vlastní transkripce, díky čemuž může docházet k diferenciaci buněk

vlastní EMBRYOGENEZE – organogeneze

  • gastrula – vzniká procesem gastrulace, kdy vznikají zárodečné listy (ektoderm, mezoderm, entoderm (více: kapitola ORGÁNY)
  • vznik zárodečných obalů
    • Amnion – uzavírá zárodek do amniové dutiny vyplněné amniovou tekutinou (plodovou vodou)
    • Alantois – dutina kam odvádí zárodek zplodiny látkového metabolismu (u člověka je nepatrný)
    • Chorion – vnější všeobklopující obal vzniká z buněk trofoblastu
  • klky chorionu vrůstají do děložní sliznice matky a spolu s ní vytváří placentu
  • placenta – orgán, prostřednictvím kterého je plod vyživován, a jsou mu odebírány zplodiny látkového metabolismu
  • zároveň filtruje krev matky přicházející do těla zárodku a chrání ho před infekcí (nepropustí bakterie ani viry – např. HIV se přenáší z matky na dítě nejčastěji až při kojení)

Regenerace označuje nejen proces opravy poškozených tkání, ale i nahrazení ztracených tkání, orgánů nebo končetin

  • u rostlin zprostředkovávají obnovu meristémy (dělivá pletiva)
  • u živočichů buňky, které mají dělivou schopnost

Fyziologická regenerace

  • jedná se o nahrazování odumřelých nebo opotřebovaných tkání novými.
  • rychlost regenerace přímo závisí na zdraví jedince, dostupnosti potravy a nápojů, fyzické a psychické zdatnosti a možnosti odpočinku
  • regenerace organismu po zranění nebo nemoci je rychlejší, pokud tělo dostává zvýšený počet vitamínů a živin pro obnovu všech tělesných funkcí
  • je obvyklá zvýšená únava, malátnost a někdy i chudokrevnost či špatná regulace tělesné teploty

Reparativní regenerace

  • při náhradě ztracené části těla
  • houby, žahavci, ploštěnky, někdy u jednoduchých organismů

autotomie = schopnost oddělit část těla (konec ocasu ještěrky, končetiny u hmyzu)

Postembryonální vývin

  • znamení růstu organismu a jeho přizpůsobování novým životním podmínkám, novému způsobu výživy a vytvoření nového systému reflexů a regulačních mechanismů
  • směřuje k pohlavní zralosti a schopnosti – rozmnožovat se
  • organismus se dostává do období maximální výkonnosti, po které přichází postupné stárnutí a smrt

Stárnutí

  • délka života je určena geneticky a je druhově a individuálně specifická
  • dáno mnohobuněčností
  • v důsledku drobných poruch a jejich hromadění klesá fyzická a duševní výkonnost jedince, zpomaluje se metabolismus, snižuje se potence i schopnost regenerace a imunity
  • hromadí se látky, kterých se organismus nedokáže zbavit a zvyšuje se únava
  • život po kumulaci těchto jevů končí smrtí
Životní funkce živočichů – video

Materiály ke stažení: