funkce:

1. homeostáza a tělesná teplota
2. obrana
3. srážlivá, zabraňuje úniku, neustále se obnovuje
4. transportní funkce
   • dýchací plyny
   • do orgánů živiny z trávící soustavy
   • odvádí odpadní látky
   • hormony atd. (řízení)

Nárazníkové schopnosti

1. homeostáza organismu (stálost vnitřního prostředí)
2. pH plazmy 7,4 (nárazník)
3. kyselina uhličitá a mléčná (CO₂)= stálé ohrožení reakce krve
   • metabolismus – trvalá tendence k posunu pH plasmy na kyselou stranu
   • nárazníková soustava: směs slabých kyselin a zásad
   • největší význam: alkalická rezerva: uhličitan sodný (Na₂CO₃)
   •  
4. acidóza: vzestup kyselých látek, posun na kyselou stranu
5. alkalóza: vzestup zásaditých látek, posun na zásaditou stranu

SEDIMENTACE (usazování)

• krvinky v cévách rovnoměrně
• mimo cévy: rozdělí se podle hustoty
• je vyvolána hmotností erytrocytů, gravitací klesají ke dnu
• rychlost závislá na množství fibrinogenu a globulinu

uvnitř erytrocytů: osmotická tlak: 707 kPa

HEMOLYSA

• je rozpad červených krvinek provázený uvolněním krevního barviva — hemoglobinu
• přerušení membrány erytrocytu, proudí voda do červených krvinek
• v roztoku s nižším osmotickým tlakem

OSMÓZA – spontánní čistý pohyb molekul rozpouštědla přes selektivně propustnou membránu do oblasti s vyšší koncentrací rozpuštěné látky ve směru, který má tendenci vyrovnávat koncentrace rozpuštěné látky na obou stranách

• v roztoku s vyšším osmotickým tlakem
• erytrocyty se smršťují: voda uniká z cytoplasmy do okolí

osmotická rezistence: odolnost erytrocytů vůči těmto jevům

OBRANNÉ REAKCE ORGANISMU

a/ antigeny

• cizorodé látky
• systém antigenů Rh
• krev AB má aglutinogeny A i B

b/ protilátky

• plazmatické bílkoviny typu imunoglobulinů
• aglutininy v krevní plazmě anti-A, anti-B (krev 0 má oba)
• okamžitá obrana

antigennost: schopnost látky aktivovat buňky lymfatické tkáně

• Rozeznává se 5 tříd protilátek, které se označují jako IgA, IgD, IgE, IgG a IgM 
• v KP, sekrety, sliny, nosní hlen, slzy…
• primární imunitní odpověď
  • první setkání s antigenem (např. bakterie) je následováno pomalu se rozvíjející odpovědí
  • aktivují se specifické T- i B-lymfocyty,
  • začnou se vytvářet nejprve protilátky IgM, později IgG
  • po odeznění prvního setkání přetrvávají protilátky v plazmě a paměťové buňky v sekundárních lymfatických orgánech
• sekundární odpověď
• druhé a každé další setkání probíhá mnohem rychleji
• organismus si pamatuje poslední setkání
• paměťové buňky, specifické pro daný antigen, jsou rozptýleny po celém těle a jejich mnohem víc

komplement= soubor bílkovin plasmy, nástrojem přirozené imunity organismu

K ČEMU JE DOBRÉ OČKOVÁNÍ?

vakcinace = preventivní očkování

vakcína = antigeny příslušného viru/bakterie vyvolá tvorbu protilátek (paměť. b.)

                             = aktivní imunizace

POMŮŽE NÁM PASIVNÍ IMUNIZACE?

pasivní imunizace = hotové protilátky

• z imunizovaných zvířat, přečištěná lidská plazma
• dočasná, nevytvoří se paměť. b.

TRANSPLANTACE ANEB BÝT ČI NEBÝT

1. autogenní transplantace = vlastní tkáň, plastika, kosti
2. alogenní transplantace = příjemce, dárce
   • b. zaregistrují rozdíly v antigenech MHC (hlavní histokopatibilní komplex)
   • transplantovanou tkáň zneškodní = ODHOJENÍ (REJEKCE) transplantátu
   • imunitní systém před transplantací oslabit!
   • důležité max. shoda MHC příjemce a dárce
   • bez ohledu na MHC: rohovka, není zásobena krví

	AGLUTINOGEN	AGLUTININ
kde?	v erytrocytu	v plazmě
Chová se jako?	anitgen	protilátka
Označujeme…	A a B	anti- A, anti -B
Chemicky patří mezi…	cukry	bílkoviny

PONĚKUD KOMPLIKPVANÝ SYSTÉM – KREVNÍ SKUPINY

• systém AB0
• Karl Landsteiner – ABC
• Jan Jánský – všechny 4 skupiny

Krevní skupina	Aglutinogen	Protilátky v krevní plazmě
A	A	anti – B
B	B	anti – A
0	žádný	anti – A, anti – B
AB	A i B	žádné

univerzální dárce = 0

univerzální příjemce = AB

aglutinace: reakce aglutinogenu s aglutininem, projevující se shlukováním aglutinogenu (shlukování antigenu specifickou protilátkou)

antiserum: aglutininy, které shlukují a hemolysují krvinky obsahující v KP, křížová zkouška

tolerance: stav, kdy organismus neodpovídá na další zavedení téhož antigenu

„OPIČÍ“ FAKTOR

• Rh – systém (13 antigenů)
• opice makak rhesus 1940

1. Rh – pozitivní Rh + aglutinogen přítomen 85 % (má antigen D)
2. Rh – negativní Rh – aglutinogen chybí 15%
   • teoreticky univerzální dárci

děti s kombinací faktorů: novorozenecká žloutenka

PROČ SE KREV SRÁŽÍ?

hemostáza – zástava krvácení

účastní se: cévy, krevní destičky a fyzikálně-chemické procesy srážení krve

koagulace – vytvoření krevní sraženiny

1. poranění cévy – reflexní zúžení: vazokonstrikce
2. přichycují se trombocyty
3. destičky uvolňují ADP +  Ca²⁺    +   specifický protein (další shlukování)
   • shluk → destičková sraženina (primární krevní zátka – nestabilní)
   • protrombin mění na trombin → katalyzuje přeměnu fibrinogenu na fibrin
   • fibrin vytváří vlákna → nepropustný krevní koláč → DEFINITIVNÍ ZÁTKA
   • krevní sérum
4. aktivace specifických protisrážlivých faktorů
   • aby nedocházelo k dalšímu srážení

TROMBÓZA

            trombus – krevní sraženina, následné ucpání zdravé cévy: trombóza

 přenesena na jiné místo a ucpe cévu – embolie (embolus)

• plíce- plicní embolie
• mozek – mozková mrtvice
• srdce – infarkt srdečního svalu

fibrin: vzniká proteolytickým působením trombinu na fibrinogen (neaktivní forma koagulačního faktoru I).

trombin z 10 ml krve by byl schopen za 10 s srazit veškerou krev

plasmin: je proteolytický enzym, který degraduje celou řadu plazmatických proteinů. Jeho hlavní funkcí je rozpouštění fibrinových vláken krevní sraženiny

heparin: prostředek snižující srážlivost krve

dikumarol: blok vitaminu K