Kroužkovci

Kroužkovci – nahrávka

KMEN KROUŽKOVCI (Annelida)

  • stavba – stejné (homogenní) články
  • až na první, příústní = prostomium
  • poslední článek = pygidium
  • vnitřní články (segmenty) jsou od sebe odděleny přepážkami (disepimenty)
  • co článek, to pár nervových zauzlin (ganglií), metanefridií
  • v zadních článcích – párové pohlavní orgány
    všechny 3 zárodečné listy:
  • ektoderm (vnější) jehož buňky tvoří základ povrchu těla
  • entoderm (vnitřní) – jeho buňky jsou základem pro střevní stěny
  • mezoderm (střední) dává vznik coelomovým váčkům obsahující tekutinu s améboidními buňkami.
  • povrch těla – epidermis s bílkovinnou kutikulou
    • mnohoštětinatci mají pokožku jednovrstevnou
  • svalová soustava – převládá hladká svalovina, pod pokožkou = kožně svalový vak případně se zde nachází příčně pruhovaná svalovina.
  • trávicí soustava – trubicovitá
  • máloštětinatci mají povrch střeva zvětšený epiteliální hřbetní řasou typhlosoli
  • pijavky – střevo vychlípeniny = slepé vaky – hromadí se nasátá krev
  • ve slepých vacích = symbiotické mikroorganismy, které umožňují pijavkám krev konzervovat
  • máloštětinatci a pijavice dýchají celým povrchem těla
  • mnohoštětinatci dýchají pomocí žáber
  • v každém článku je 1 pár metanefridií
  • cévní soustava – je uzavřená
  • mají 3 cévy – hřbetní, břišní a subdurální
  • přední články na hřbetní tepně = pulsující spojky – „srdce
  • břišní céva = sběrná a vede krev opačně
  • Nervová soustava – gangliová, žebříčkovitého typu
  • první pár ganglií leží nad jícnem = nadjícnové ganglion
  • podjícnové ganglion
  • tyto dvě zauzliny tvoří tzv. obhltanový prstenec
  • mořští zástupci – tykadla (zaznamenání čichu a chuti)
  • hmatové palpy pro mechanické podněty
  • jednoduché oči
  • máloštětinatci (žížaly) – pouze hmatové štětinky a světločivné buňky roztroušené po celém povrchu těla

rozmnožování

  • mnohoštětinatci = gonochoristé – z oplozeného vajíčka se líhne plovoucí larva – trochofora, která se postupně vyvíjí v dospělého mnohoštětinatce
    • fissiparie: některých zástupců je možné také nepohlavní rozpad článkovaného těla na jednotlivé vícečlánkové části
  • opaskovci (máloštětinatci a pijavice) = hermafrodité – jedinci obou pohlaví s přímým vývojem

Význam kroužkovců

mnohoštětinatci –  součást mořských společenstev

máloštětinatci – význam pro provzdušňování půd a obohacování půdy o humus. někteří máloštětinatci = nositeli larev parazitů, např. roupů.

pijavice jsou typickými ektoparazity – vnějšími cizopasníky

SYSTÉM KROUŽKOVCŮ

Kmen kroužkovci má třídy:

  • Mnohoštětinatci  
  • Opaskovci, podtřídy: máloštětinatci a pijavky

Třída: Mnohoštětinatci

  • žijí převážně v mořích
  • na předním článku = tykadla a vějířkovitá žábra
  • trupové články = přívěsky se štětinkami – parapodia (pohyb)

zástupci:

  • Nereidka hnědá evropské moře a moře Severní Ameriky
  • Afroditka plstnatá  – v přímořských oblastech ji říkají „mořská myš“ evropské moře
  • Palolo zelený – korálových útesy
  • Rournatec vějířový  – žije přisedle v rourkách, které si sám staví

Třída: Opaskovci

  • sladkovodní nebo
  • nevytvářejí parapodia
  • hermafrodité s přímým vývojem
  • rozmnožování: v přední části těla se zduří kožní žlázy v okolí pohlavních orgánů = opasek
    • výměšky umožňují spojení jedinců a přenos spermií při pohlavním styku (kopulaci)
    • celý opasek se poté svléká z těla, uzavírá se a vytváří se z něho kokon – obal snesených vajíček

Fotofobie je nesnášenlivost světla neboli světloplachost

  1. máloštětinatci
  • zúžený předek, záď je plošší a zaoblená
  • velkou regenerační schopnost
  • žížaly – nejvýznamnější půdní živočichové
  • žížala obecná – po celém světě
    • rozlišuje světlo a tmu = organismus fotofóbní
  • zanášejí organický odpad do půdy = rozkládají ho – tvorba humusu
  • větší druhy vytvářejí chodbičky provzdušňující půdu a tím podporují prosakování vody
  • konzumují půdní mikroorganismy

= koloběh látek v půdě a její regeneraci

  2. pijavky

  • tělo je zploštělé, v přední a zadní části opatřené přísavkou
  • regenerační schopnost je pouze nepatrná
  • kožním ektoparazité – napadají zejména obratlovce a do rány vstřikují sliny obsahující enzym hirudin, který zabraňuje srážení krve 

Zástpci:

pijavka lékařskásaje krev savcům včetně člověka, kteří vstoupí do vody

po uložení krve do zásob ve slepých vacích střeva může tato pijavka zvětšit objem svého těla až 10x

pijavka koňská živí se dravě většími bezobratlými živočichy

  • nejběžnější pijavky v dolních tocích řek, větších potocích

hltanovka bahenní obvykle žije skryta pod kameny, dřevem či listím

  • živí se drobnými bezobratlými živočichy
  • v případě svého ohrožení dokáže rychle uniknout nepříteli, je dobrým plavcem

chobotnatka rybísaje krev rybám, může přenášet také krevní parazity ryb

Kroužkovci – video

Zdroje obrázků ve videu:

  1. obrázek: http://82.114.195.35:90/Vyuka/Ka%C4%8D%C3%ADrkov%C3%A1%20Jarmila/Materi%C3%A1ly%20k%20v%C3%BDuce/2.ro%C4%8Dn%C3%ADk/07%20Krou%C5%BEkovci/stavba%20%C5%BE%C3%AD%C5%BEaly.jpg
  2. obrázek: https://www.prirodovedci.cz/storage/images/800×600/2307.jpg
  3. obrázek: https://www.lecbarany.cz/sites/default/files/styles/large/public/2018-03/cc54812d51ce5dd9b176e4051bc9151f.jpg?itok=QBRWHSyw
  4. obrázek: https://www.prirodovedci.cz/storage/images/800×600/4755.jpg
  5. obrázek: https://www.biolib.cz/IMG/GAL/BIG/26971.jpg
  6. obrázek: https://lh3.googleusercontent.com/proxy/pLyFx5arEdlRpj9VEPmS7bXZRO8XcR_aqWx8kX9qnU532eB0UR1g4RRgczzjlvaAkFAya4EXcBwcKSbLv9YyWLfXL2L4dHTLx-K2f1ngPnXq1zyhO1WWNAI