KMEN KROUŽKOVCI (Annelida)
- stavba – stejné (homogenní) články
- až na první, příústní = prostomium
- poslední článek = pygidium
- vnitřní články (segmenty) jsou od sebe odděleny přepážkami (disepimenty)
- co článek, to pár nervových zauzlin (ganglií), metanefridií
- v zadních článcích – párové pohlavní orgány
všechny 3 zárodečné listy: - ektoderm (vnější) jehož buňky tvoří základ povrchu těla
- entoderm (vnitřní) – jeho buňky jsou základem pro střevní stěny
- mezoderm (střední) dává vznik coelomovým váčkům obsahující tekutinu s améboidními buňkami.
- povrch těla – epidermis s bílkovinnou kutikulou
- mnohoštětinatci mají pokožku jednovrstevnou
- svalová soustava – převládá hladká svalovina, pod pokožkou = kožně svalový vak případně se zde nachází příčně pruhovaná svalovina.
- trávicí soustava – trubicovitá
- máloštětinatci mají povrch střeva zvětšený epiteliální hřbetní řasou typhlosoli
- pijavky – střevo vychlípeniny = slepé vaky – hromadí se nasátá krev
- ve slepých vacích = symbiotické mikroorganismy, které umožňují pijavkám krev konzervovat
- máloštětinatci a pijavice dýchají celým povrchem těla
- mnohoštětinatci dýchají pomocí žáber
- v každém článku je 1 pár metanefridií
- cévní soustava – je uzavřená
- mají 3 cévy – hřbetní, břišní a subdurální
- přední články na hřbetní tepně = pulsující spojky – „srdce
- břišní céva = sběrná a vede krev opačně
- Nervová soustava – gangliová, žebříčkovitého typu
- první pár ganglií leží nad jícnem = nadjícnové ganglion
- podjícnové ganglion
- tyto dvě zauzliny tvoří tzv. obhltanový prstenec
- mořští zástupci – tykadla (zaznamenání čichu a chuti)
- hmatové palpy pro mechanické podněty
- jednoduché oči
- máloštětinatci (žížaly) – pouze hmatové štětinky a světločivné buňky roztroušené po celém povrchu těla
rozmnožování
- mnohoštětinatci = gonochoristé – z oplozeného vajíčka se líhne plovoucí larva – trochofora, která se postupně vyvíjí v dospělého mnohoštětinatce
- fissiparie: některých zástupců je možné také nepohlavní rozpad článkovaného těla na jednotlivé vícečlánkové části
- opaskovci (máloštětinatci a pijavice) = hermafrodité – jedinci obou pohlaví s přímým vývojem
Význam kroužkovců
mnohoštětinatci – součást mořských společenstev
máloštětinatci – význam pro provzdušňování půd a obohacování půdy o humus. někteří máloštětinatci = nositeli larev parazitů, např. roupů.
pijavice jsou typickými ektoparazity – vnějšími cizopasníky
SYSTÉM KROUŽKOVCŮ
Kmen kroužkovci má třídy:
- Mnohoštětinatci
- Opaskovci, podtřídy: máloštětinatci a pijavky
Třída: Mnohoštětinatci
- žijí převážně v mořích
- na předním článku = tykadla a vějířkovitá žábra
- trupové články = přívěsky se štětinkami – parapodia (pohyb)
zástupci:
- Nereidka hnědá – evropské moře a moře Severní Ameriky
- Afroditka plstnatá – v přímořských oblastech ji říkají „mořská myš“ evropské moře
- Palolo zelený – korálových útesy
- Rournatec vějířový – žije přisedle v rourkách, které si sám staví
Třída: Opaskovci
- sladkovodní nebo
- nevytvářejí parapodia
- hermafrodité s přímým vývojem
- rozmnožování: v přední části těla se zduří kožní žlázy v okolí pohlavních orgánů = opasek
- výměšky umožňují spojení jedinců a přenos spermií při pohlavním styku (kopulaci)
- celý opasek se poté svléká z těla, uzavírá se a vytváří se z něho kokon – obal snesených vajíček
Fotofobie je nesnášenlivost světla neboli světloplachost |
- máloštětinatci
- zúžený předek, záď je plošší a zaoblená
- velkou regenerační schopnost
- žížaly – nejvýznamnější půdní živočichové
- žížala obecná – po celém světě
- rozlišuje světlo a tmu = organismus fotofóbní
- zanášejí organický odpad do půdy = rozkládají ho – tvorba humusu
- větší druhy vytvářejí chodbičky provzdušňující půdu a tím podporují prosakování vody
- konzumují půdní mikroorganismy
= koloběh látek v půdě a její regeneraci
2. pijavky
- tělo je zploštělé, v přední a zadní části opatřené přísavkou
- regenerační schopnost je pouze nepatrná
- kožním ektoparazité – napadají zejména obratlovce a do rány vstřikují sliny obsahující enzym hirudin, který zabraňuje srážení krve
Zástpci:
pijavka lékařská – saje krev savcům včetně člověka, kteří vstoupí do vody
po uložení krve do zásob ve slepých vacích střeva může tato pijavka zvětšit objem svého těla až 10x
pijavka koňská – živí se dravě většími bezobratlými živočichy
- nejběžnější pijavky v dolních tocích řek, větších potocích
hltanovka bahenní – obvykle žije skryta pod kameny, dřevem či listím
- živí se drobnými bezobratlými živočichy
- v případě svého ohrožení dokáže rychle uniknout nepříteli, je dobrým plavcem
chobotnatka rybí – saje krev rybám, může přenášet také krevní parazity ryb
Zdroje obrázků ve videu:
- obrázek: http://82.114.195.35:90/Vyuka/Ka%C4%8D%C3%ADrkov%C3%A1%20Jarmila/Materi%C3%A1ly%20k%20v%C3%BDuce/2.ro%C4%8Dn%C3%ADk/07%20Krou%C5%BEkovci/stavba%20%C5%BE%C3%AD%C5%BEaly.jpg
- obrázek: https://www.prirodovedci.cz/storage/images/800×600/2307.jpg
- obrázek: https://www.lecbarany.cz/sites/default/files/styles/large/public/2018-03/cc54812d51ce5dd9b176e4051bc9151f.jpg?itok=QBRWHSyw
- obrázek: https://www.prirodovedci.cz/storage/images/800×600/4755.jpg
- obrázek: https://www.biolib.cz/IMG/GAL/BIG/26971.jpg
- obrázek: https://lh3.googleusercontent.com/proxy/pLyFx5arEdlRpj9VEPmS7bXZRO8XcR_aqWx8kX9qnU532eB0UR1g4RRgczzjlvaAkFAya4EXcBwcKSbLv9YyWLfXL2L4dHTLx-K2f1ngPnXq1zyhO1WWNAI