Vznik mízy:

• v periferních kapilárách, krev stále pod tlakem
• proto část její tekuté složky jde do mezibuněčného prostoru = vytváří tkáňový mok (10,5 l)
• přebytečný tkáňový mok odváděn jako míza
• kromě tekutiny přecházejí buňky lymfocyty a makrofágy

Stavba mízního systému:

• jednosměrná dráha vedoucí z mezibuněčných prostor do krve prostřednictvím mízních cév
• konečný úsek, napojení na žíly

1) MÍZA (lymfa)

• bezbarvá až bílá zakalená tekutina
• složení téměř: krevní plazma
• aktivně vytváří sraženinu
• buněčná složka – 99% lymfocyty
• za 24 hod vytvoří 2-3 l mízy
• složení proměnlivé, závislé na úrovní látkové výměny
• pomalý tok do žilní krve = mají taky chlopně (100 ml za hodinu)

rozdíl od krevní plazmy:

• méně bílkovin
• více tukových kapének
• více látek z látkové výměny

odvádí z tkání:

• • vstřebané látky
  • odpadové produkty látkové výměny       

2) MÍZNÍ CÉVY

a/mízní kapiláry

• začátek slepí v MP různých tkání
• vytvářejí plošné sítě
• nejsou: chrupavka, oční bělma, rohovka, čočka, mozek, placenta, kosti

b/sběrné mízní cévy

• podobná stavba jako žíly (hladká svalovina, systém chlopní)
• chlopně + průsvit. cévy = šňůry korálků

 c/mízní kmeny (mízovody)

• míza se hromadí v hrudním mízovodu, vede mízu z dolní levé poloviny těla
• pravostranný mízní kmen, proudí míza z pravé poloviny těla, oba proudí v blízkosti HDŽ

 3) MÍZNÍ UZLINY

• šedé, fazolovité, nebo oválné tvary
• 0,5 cm až 3cm
• pokud dojde k zánětu, mohou se zvětšit
• na povrchu každé je VAZIVOVÉ POUZDRO (z jehož nitra vystupují vazivové trámce)
• prostor mezi vazivovými trámci je vyplněn T- a B- lymfocyty (množí se a vytvářejí protilátky) = říkáme, že mízní uzliny obsahují lymfatickou tkáň
• nacházejí se zde fagocytující makrofágové
• funkce: filtrace mízy (filtr)
• zadržování cizorodých částic
• zneškodňování bakterií
• nádorové onemocnění – časté zachycení metastazujících nádorových buněk
• zvětšení = zánět
  • konec:
    • likvidace infekce
    • rozpadem lymfatické tkáně, proniknutí infekce

nacházejí se:

• pod kůží za ušními boltci (příušní uzliny)
• podél krku (krční uzliny)
• pod dolní čelistí (podčelistní uzliny)
• v podpaží (podpažní uzliny)+ hrudní stěna a prsní žlázy
• v tříslech (tříselné uzliny)
• oblast střev ( střevní, mezenteriální uzliny)

vstupují do HILŮ = místa, kde do orgánů vstupují nervy a cévy

přístroje pro vyšetření uzlin: rtg, CT, NMR, UZ

…další orgány obsahující lymfoidní tkáň

• slezina
• brzlík
• krční mandle
• nosní mandle
• kostní dřeň = vznik imunokompetentních buněk = zrání B- lymfocytů
• brzlík = zrání T -lymfocytů

BRZLÍK (thymus)

• horní část hrudníku, těsně za hrudní kostí
• největší význam v 1. letech života
• nejvyšší hmotnost = v pubertě (45g)
• v dospělosti (15g)
• ve stáří nahrazen tukovým vazivem
• povrch je kryt vazivovou blánou
• drobné přepážky člení tkáň na lalůčky (labuli)
• význam pro T- lymfocyty (thymocyty)

• • vyzrávají
    • zaškolení = schopnost rozpoznat cizorodé struktury a přispět různým způsobem k jejich zneškodnění
  • 95 – 99% nových T-lymfocytů je v thymu zničeno = zajišťuje imunologickou toleranci

SLEZINA (splen, lien)

• délka: 13cm
• šířka: 4cm
• levé podžebří dutiny břišní za žaludkem při páteři
• povrch: hladké vazivové pouzdro             vazivové trámce          síť
• oka sítě vyplněna houbovitou dření (pulpa)

a) červená pulpa

• štěrbinovité prostory (sinusy) vystlány fagocytózními buňkami
• tvořena širokými cévami, vyplněna červenými krvinkami
• pohlcují přestárlé a poškozené erytrocyty
• z hemoglobinu se získá železo, které se v kostní dřeni využívá k tvorbě nových erytrocytů
• dozrávají zde nezralé erytrocyty a získávají charakteristický vzhled

b) bílá pulpa

• v nitru se nacházejí B- a T- lymfocyty a monocyty
• ty se mění na makrofágy
• zahájena hormonální a buněčná imunitní reakce
• za den 250 až 350 l krve
• v nitroděložním životě je spojena s játry
• tvořena drobným uzlíčky, vyplněna lymfocyty

• • je článkem imunitní obrany organizmu
  • dochází v ní k syntéze protilátek
  • slouží také jako krevní filtr s velkým množstvím makrofágů