SVALOVÁ TKÁŇ (textus muscularis) 35 – 45% hmotnosti těla

• mění chemickou energii živin na kinetickou a tepelnou
• stahy (kontrakce) generují mechanickou silou
• pohyb těla a orgánů
• zachování internity orgánů
• aktivní: svaly, pasivní: kosti

Typy:

1. příčně pruhované kosterní svalstvo (textus muscularis striatus skeletalis)

• svazky dlouhých mnoho jaderných buněk
• stahy rychlé, ovládané vůlí 

2. příčně pruhované srdeční svalstvo (textus muscularis stratus cardiacus)
   • srdeční sval
   • protáhlé rozvětvené buňky KARDIOMYOCYTY (rovnoběžně)
   • stah: rytmický, silný, automatický 

3. hladké svalstvo (textus muscularis glaber)

• • 3 % hmotnosti
  • komponent vnitřních orgánů (trav. trubice, děloha)
  • nelze ovládat vůlí
  • evolučně starší

LIDSKÝ SVAL POUHÝM OKEM

SVAL (musculus)

1. začátek svalu (origo musculi) – úsek zapojení šlachy ke kosti
2. hlava svalu (caput musculi) – masitá část (navazuje)
3. svalové bříško (venter musculi) – nejširší úsek
4. úpon svalu (insertio musculi) – dolní konec

začátek: horní konec, méně pohyblivý

úpon: dolní konec, větší flexibilita

 tvar:

1. Protáhlé (vřetenovité) svaly: výrazné svalové bříško, jednohlavé až čtyřhlavé
2. Kruhové svaly: oči, zevní vnitřní svěrač
3. Ploché svaly: lebka, záda, krk, břišáky

svalové vlákno – mnohojaderná buňka

• soubuní SYNCYTIUM, vznik: slepení mnoho jednojaderných buněk – myoblastů
• průměr: 10 – 100 mm
• délka: až 30 cm
• cytoplasma = MYOFILAMENTA (jemné vlákénka)

a/ silná (tlustá) filamenta – tvořena MYOSINEM

b/ slabá (tenká) filamenta – tvořena AKTINEM

= dohromady MYOFIBRILY (průměr: 1-2 mikrometry)

• uloženy rovnoběžně
• střídání filament = příčné pruhování
• V klidu jsou vlákna aktinu a myozinu od sebe oddálena díky zvláštní látce (bílkovina troponin), která brání zasouvání vláken do sebe.
• A – myosin (tmavé), I – aktin (světlé) /polarizační mikroskop/
• myofibrily obklopeny membránovým systémem EP retikulem = SARKOPLAZMATICKÉ RETIKULUM (sarx = maso) = SARKOMÉRA
• váčky SP retikula: zásobárna vápenatých iontů = uskutečnění kontrakce
• endomysium, fascie= jemná vrstva kolem vlákna, svalová povázka
• svalové snopce → svalové snopečky → svalové vlákno
• každý snopec kryt pouzdrem PERIMYSIUM                                                                                    

Kontrakce

• impulsem pro kontrakci je průnik kationtů Ca2+ mezi myofibrily – vyřadí zarážku mezi aktinem a myozinem
• aktin a myozin na svém povrchu specificky uspořádané chemické vazby
• není-li „zarážka“, vlákna aktinu se zasouvají mezi vlákna myozinu = vlákno zkrátí

1. isometrická fáze = ve svalu vzroste napětí (odpovídající posunovanému předmětu)
   • délka stejná
2. isokinetická fáze = smrštění svalu, sval vykoná pohyb
   • napětí stejné

svalový tonus: klidové napětí, trvalý kontakt kloubních ploch,

• zajišťuje: vzpřímené držení těla, poloha útrob v břišní dutině

Relaxace

• návrat základní svalové jednotky do klidového stavu
• z myofibrily odstraněny ionty vápníku.
• obnoví činnost „zarážek“, násilím oddálí aktin a myozin od sebe
• spotřebovává se velké množství energie 

Zdroj energie

• pohotová zásoba energie = nejvýše několik sekund
• pak – energie obnovit buněčným dýcháním v mitochondriích rozkladem glukózy
• glukóza je do svalů přiváděna krví nebo se vytváří štěpením glykogenu (zásoba energie ve svalech) 

• delší zátěž při nedostatku kyslíku = nemůže probíhat buněčné dýchání
• glukóza je pak rozkládána anaerobně – mléčným kvašením; odpad produkt = kyselina mléčná
• hromadění kys. mléčné ve svalech je příčinou svalové únavy
• po ukončení námahy tělo musí nahromaděnou kyselinu mléčnou odbourat za účasti mitochondrií
• po námaze = zvýšená spotřeba kyslíku (zrychlenou dechovou frekvenci) tak dlouho, dokud nevyrovná tzv. kyslíkový dluh

JAK SE SVALY STAHUJÍ?

• proteiny aktin a myosin
• impuls: motoricky nervové vlákna z CNS
• každý sval inervován
• řízen: mozkové + míšní nervy ( pod kontrolou mozkové kůry)
• ovládáno vůlí = volní inervace
• motorická jednotka = neuron + vlákna svalu
• elektromyograf: přístroj zapisující elektrické proudy vznikající při činnosti svalů
• NERVOSVALOVÉ (motorické) ploténky = dotek svalu a nervu
• šlachové tělíska + svalová vřeténka – zpětné informace do CNS
• vzruch: uvolnění chemického mediátoru ACETYLCHOLIN

⇒ molekuly přechází do štěrbiny ploténky a působí na vlákno, v jehož nitru (start uvolňování Ca²⁺  mezi aktinem a myozinem)

• přitom štěpení ATP na ADP = uvolnění chemické reakce
• konce myozinových molekul se ohýbají, čímž se myofilamenta sunou k sobě
• myofibrily se tak zkracují = STAH
• až na ½ bříška
• uvolnění (natažení) ionty zpět do váčku, přerušení vazeb

 

JAK SVALY PRACUJÍ?

a) působí staticky (antigravitačně)

• udržují polohu těla, odolání zemské tíži

b) působí dynamicky

• realizace pohybu

SYNERGISTY

• • vzájemně spolupracují, pohyb více svaly

 ANTAGONISTY

• • • proti sobě
    • páry: působí proti kontrakci svalu druhého
    • dvojhlavý sval pažní (ohýbač) + trojhlavý sval pažní (natahuje)

LIDSKÉ TĚLO JE PLNÉ SVALŮ

• 600 svalů, většina párové

1. kosterní svaly

• • přímo spojeny s kostí
  • pohyblivost celého těla

2. kožní svaly

• • • jeden konec ke kůži
    • mimické svaly (neverbální komunikace)

3. svaly tvořící stěnu některých útrob

• • • v hltanu…

4. svaly tvořící složku smyslových orgánů

• • • svaly oční koule, sluch: rovno. ústrojí