Zárodečný list: souhrnné označení pro tři hlavní skupiny buněk, které vznikají během embryogeneze živočichů

embryogeneze (embryonální vývoj): v běžné mluvě myšlen vývoj embrya (zárodku) živočichů
ontogeneze: znamená původ a vývoj jedince (organismu), a to v protikladu k fylogenezi, vývoji druhu, obvykle začíná oplodněním vajíčka a vede k dospělé formě

Existují tři zárodečné listy:

• entoderm
• ektoderm
• mezoderm

ORGÁNY EKTODERMÁLNÍHO PŮVODU

• pokryv těla
• periferní části trávicí soustavy
• orgány dýchání
• smyslové orgány
• nervová soustava
• obličejová část lebky
• vylučovací soustava bezobratlých živočichů

ORGÁNY DÝCHÁNÍ

epidermální dýchaní

• nejprimitivnější způsob přijímání kyslíku celým povrchem těla
• lze přijímat kyslík z vody, i ze vzduchu
• u suchozemských živočichů musí být tělo zvlhčeno
• jestliže je živočich adaptován přijímat vzdušný kyslík, není schopen přijímat kyslík z vody
• u jednoduchých a většinou drobných živočichů (prvoci, houby, žahavci)

kožní dýchání

• výměna plynů přes kůži
• pokožka je silně prostoupena krevními vlásečnicemi
• za sníženého metabolismu (zimní spánek) zcela postačí
  • u vodních obratlovců (doplňkové dýchání pokožkou prostoupnou vlásečnicemi)
  • obojživelníci (obratlovci s trvale vlhkou kůži)

žábry

• u vodních bezobratlých živočichů
• vychlípené okrsky povrchu těla uzpůsobené k difuzi plynů
• vnější žábry – keříčkovité žábry pulců obojživelníků
• vnitřní žábry – ryby

plicní vaky

• vznikly z nich plíce suchozemských živočichů
• žábry by nemohly být trvale zvlhčovány, a proto se zanořily pod povrch těla = plicní vaky
• stěny těchto vaků vybíhají v bohatě řasené dýchací lišty, na povrhu těla se však otevírají pouze malým otvorem = stigma
• ryby, které jsou v určitých ročních obdobích (vysychání vod) odkázány na dýchání
  atmosférického kyslíku (ryby dvojdyšné)

vzdušnice (tracheje)

• vznikají z ektodermu
• na rozdíl od žáber (které zajišťují výměnu vzduchu mezi vnějším prostředím a tekutinami rozvádějící po těle kyslík) přivádějí kyslík k jednotlivým orgánům
• větvené trubice, které se otevírají na povrch těla
• uvnitř končí koncovou buňkou
• oběhový systém živočichů rozvádí pouze živiny, nikoliv plyny (o to se starají vzdušnice)
• dýchací orgány některých členovců (např. hmyz, stonožky, pavoukovci) a drápkovců
• nepravé vzdušnice (pseudotracheje) se označují velmi podobné struktury, které je
  možné najít u suchozemských korýšů

SMYSLOVÉ ORGÁNY:

• dotykové receptory vznikly modifikací epiteliálních buněk pokožky
• dotykové brvy – zdokonalení smyslové funkce, polypový žahavci, tykadla,

orgány odvozené z epidermálních plakod

• epidermální plakody: zvláštní destičkové zesílení povrchového epitelu
• z nich se skládají ganglia hlavových nervů (neuroplakody)
• oční čočky
• čichové a sluchové váčky
• orgány postranní smyslové čáry

georeceptory

• rovnovážné orgány, které informují živočicha o jeho poloze
• obecně se tyto orgány nazývají statocysty

senzila – smyslová orgán, který přijímá vjemy pomocí medií (vzduch a voda) ve kterých živočich žije

• senzily pod povrchem = chuťové pohárky
• pokud se pohárky soustředily do určitých morfologicky vymezených okrsků (jazyk) = chuťové papily

CHOANA (vnitřní nozdra)

• je zadní otvor nosní dutiny, který spojuje tuto dutinu s dutinou ústní
• choana je u suchozemských obratlovců exhalačním otvorem, nozdra inhalačním
• evoluce: poprvé se objevuje u devonských lalokoploutvých ryb ze skupiny Choanata

VOMERONAZÁLNÍ (Jacobsův) ORGÁN

• dutina s chemoreceptorickým epitelem, která je součástí smyslového ústrojí nižších obratlovců a v omezené míře i savců
• dobře je vyvinut u plazů a hlodavců
• u člověka je rudimentární (nevyvinutý)

FOTORECEPTORY

• princip registrace světelných podmětů je přítomnost pigmentu citlivého na světlo (rodopsin)
  • jeho molekuly jsou schopny registrovat světelné podněty v podobě fotonů
  • barevné vidění= přítomnost modifikací rodopsin
• u jednobuněčných organismů = přítomnost světločivných skvrn (stigma)
  • př. krásnoočko zelené

NERVOVÁ SOUSTAVA

a) rozptýlená (difúzní) soustava

• hustá síť multipolárních neuronů, vzruchy vedeny všemi směry
• na synapsích značné zdržení při vedení vzruchů
• přenos vzruchu 4 – 15 cm za vteřinu
• žahavci

b) centralizovaná nervová soustava

Centralizací vzniká (v hlavové části) jedna i více zauzlin = ganglií, která vykonávají řídicí funkce.
Rozlišujeme tyto typy:

• provazcovitá – ploštěnci a hlísti
  • hlavové části se nachází ganglium, ze kterého vycházejí podlouhlé provazce (konektivy) propojené příčnými spojkami (komisury)
• kruhová – u ostnokožců a medúz
  • neurony jsou uspořádány do prstence, z něhož vychází nervové pruhy do dalších částí těla
• žebříčkovitá – kroužkovci
  o v hlavové části jsou dvě ganglia (nadjícnové-větší a podjícnové), která spojuje obústní prstenec, v každém dalším článku se vyskytují další dvě ganglia, která jsou navzájem spojená konektivy a komisury
• gangliová – měkkýšů (hlavně u hlavonožců) a členovců (hlavně u hmyzu)
  • v hlavové části se splýváním ganglií vytvořilo nadjícnové ganglion, což už je obdoba mozku, z něj vychází břišní páska, která vede dál do těla

Neurální lišta (neurula)

• útvar vznikající v průběhu třetího týdne embryonálního vývoje během procesu neurulace tj. tvorby nervové trubice
• buňky neurální lišty migrují z místa svého vzniku a jsou základem mnoha různorodých tkání a typů buněk v celém embryu
• vznik embryonálních základů zubů, gangliích míšních nervů, částečně na vzniku periferní soustavy
• v hlavové části zárodku se přetvářejí na vazivové buňky budoucího viscerálního endokrania
• viscerální endokranium: část lebky, která se zakládá z původně nediferenciovaných žaberních oblouků
• u pláštěnců a bezlebečních chybí
• z tohoto důvodu je některými embryology neurální lišta považována za čtvrtý zárodečný list

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA bezobratlých živočichů
Nefridium je vylučovací orgán některých nižších živočichů

•  plní podobnou funkci jako u vyšších živočichů ledviny
  • protonefridium evolučně původnější a jednodušší
  • metanefridium

ORGÁNY MEZODERMÁLNÍHO PŮVODU

u většiny živočichů se mezi ektodermem a entoderm diferencuje další vrstva buněk (další zárodečný list) = mezoderm

• svalová soustava
• kostra
• célom a deriváty jeho stěn
• hydroskelet a jeho stěny
• oběhová soustava
• vylučovací a pohlavní soustava

somatické svalstvo

• na ocase a trupu: axiální
• svalstvo končetin: apendikulární

u vodních obratlovců je svalstvo uspořádáno v segmenty (myomery) rozděleno septy (myosepta)

branchiální svalstvo

•  svalstvo žaberních oblouků
• vznikly z přepážek mezi žaberními štěrbinami

svaly umožňující lokální pohyb kůže

• čepýření (ptáci)
• ježení chlupů

hladké a srdeční svalstvo vzniká v splanchnopleuře

KOSTRA
jednobuněční organismy:

• vnější vrstva cytoplasmy ektoplasma
• prvoci: pelikula = hraniční blanka (možnost inkrustace)

Porifera (živočišné houby)

• vnitřní kostra tvořena tzv. sklerity tj. vápenaté nebo křemičité jehlice, které vznikají z buněk tzv. skleroblastů
• sklerity se o sebe opírají → vyztužení

korálnatci + polypovci

• vnitřní kostra stejně jako u Porifer tvořena jehlicemi, které jsou produkovány skleroblasty
• vnější kostra = tzv. perisark či periderm – vápenitý, rohovitý, případně i chitinový

měkkýši
mlži = lastura

plži = ulita

členovci

• epidermis členovců vylučuje na svůj povrch chitinózní kutikulu
• sklerotinizace kutikuly – chitinová vrstva se tvrdnutím organické substance zpevňuje
• mineralizace kutikuly – ta je potom inkrustována uhličitanem vápenatým

ostnokožci
ježovky

• mezodermální původ
• tvořena polygonálními vápnitými destičkami, které jsou spolu pohyblivě nebo pevně spojeny
• každá destička vzniká z jednoho jehlicovitého krystalu kalcitu

typy dutin, vznikajících při vývoji mnohých živočichů:

• Schizocoel – nepravá tělní dutina, je vyplněná parenchymem
  • ploštěnci
  • pásnice
• Pseudocoel – nepravá tělní dutina vyvinula se z schizocoelu potlačením parenchymu, v osové části těla vzniká dutina vyplněná mízou, podélně zde prochází trávicí trubice
  • hlísti
  • vířníci
• Coelom – jedná se již o pravou tělní dutinu, která se nachází mezi vnější a vnitřní částí mezodermu
  • měkkýši
  • kroužkovci
  • drápkovci
  • členovci

hydroskelet: vyskytuje u bezobratlých živočichů s měkkými těly, jako jsou např. kroužkovci nebo larvy hmyzu

• určité oddíly těla naplněné tekutinou (většinou hemolymfou) pod vysokým tlakem

Struna hřbetní: společný znak strunatců

• vzniká z chordomezodermu
• tvoří ji pružná chondroidní tkáň, která připomíná chrupavku
• během embryonálního vývoje se jedná o významné indukční centrum, jelikož stimuluje vývoj osových součástí zárodku

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Otevřená cévní soustava

• měkkýši, členovci, pláštěnci z kmene strunatci
• tělní tekutina = hemolymfa (krvomíza)
• rozlévá se (z cév nebo přímo ze srdce) mezi tkáně
• jedná se o takový systém, ve kterém se krev pumpuje do hemocelů (otevřených krevních prostor)

Uzavřená cévní soustava

• pásnice, kroužkovci, polostrunatci, strunatci (kromě podkmene pláštěnci), obratlovci
• rozvádí pouze krev
• míza v cévách nekoluje, nýbrž volně oplachuje tkáně

VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ SOUSTAVA
Wolffův vývod: párový trubicovitý orgán, který hraje významnou roli v embryonálním vývoji vylučovací a pohlavní soustavy obratlovců = primární močovod

ORGÁNY ENTODERMÁLNÍHO PŮVODU

• trávicí soustava
• plíce
• žlázy s vnější sekrecí

Materiály ke stažení:

Zdroje obrázků ve videu:

1. obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/HumanEmbryogenesis.svg/660px-HumanEmbryogenesis.svg.png
2. obrázek: Havelková, 2010
3.  Ing. Koňarik Jaroslav
4. obrázek: Ing. Koňarik Jaroslav.
5. obrázek:  https://www.mrk.cz/clanek.php3?id=1592
6. obrázek:  Hhttp://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie12%20def.pdf
7. obrázek: https://player.slideplayer.cz/93/15484246/slides/slide_5.jpg
8. obrázek:  https://medienportal.siemens-stiftung.org/view/100657/wie_h%C3%B6rt_der_hai.jpg
9. obrázek:  https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Gray851.png
10. obrázek: Autor neznámý. Smyslová soustava. Lidské tělo. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30 http://www.latinsky.estranky.cz/fotoalbum/smyslova-soustava/smyslova-soustava/jazyk-se-zonami-vnimani-chuti–pohled-shora-.png.html
11. obrázek: https://www.therespiratorysystem.com/wp-content/uploads/2018/01/Choanae-Internal-Nares.jpg
12. obrázek:  https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTel9bvtFujTODExVG1jIQqMGF_yFtoSw3usoWP1o0v89Z4bKZiYt9CEXjet8p5lx9y1Wk&usqp=CAU
13. obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/1L9H_%28Bovine_Rhodopsin%29_2.png/250px-1L9H_%28Bovine_Rhodopsin%29_2.png
14. obrázek: Wikimedia Commons
15. obrázek:  autor neznámý
16. obrázek: https://docplayer.cz/docs-images/73/68887356/images/5-0.jpg
17. obrázek: Ing. Koňarik Jaroslav
18. obrázek: Ing. Koňarik Jaroslav
19. obrázek: https://vesmir.cz/images/gallery/archiv/2010/7/ctvrta-vrstva/page/2010_478_01.jpg
20. obrázek: obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Flamecell.jpg/220px-Flamecell.jpg
21. obrázek: https://i.pinimg.com/originals/9d/a5/27/9da5279ada7af90c9aaab90c6b421308.jpg
22. obrázek: https://lh3.googleusercontent.com/proxy/uC2yXDvmC8M8UyQLFo_2AweBzxy6BABNeN8z8ph9uhfpDOqMsHrmXuL40cgr6c8a8KiMZz-z24oOMlUuZ7buZcAiqurXVMx5lrkCdv9hvZyMa9LGi2NAPkzxllIVwvFAuVHiCk8WgztL9w4qOfM2kYnHiJ2z3C8sDpM7zsHH6XyBxWGzu0Eh-pCuFwg5VrbJgwGfixrmpRpaD0jrrLnY8-pwB-OI7-BlyT-NL_z50uxJJl_kd3Y
23. obrázek: Mgr. Alžbeta Futáková
24. obrázek: www.gymh.cz
25. obrázek: David Kachlík 30.9.2015