obecná charakteristika
- schizocoelní tělní dutina
- tělo je dorzoventrálně (z hřbetní na břišní stranu) zploštělé
- povrch jednovrstevný řasinkový epitel se slizovými žlázkami a tuhými útvary, tzv. rhabdity – živočich je vystřeluje při podráždění
- parazitičtí zástupci nemají řasinkový epitel, ale kutikulu, která je chrání před trávicími enzymy hostitele
pohyb:
- mají tzv. kožně svalový vak (svalové pruhy uložené podélně, příčně a okružně) – pohyb je zajištěn kmitáním řasinek epitelu
příjem potravy
- ústa a entodermální střevo, které končí slepě u ploštěnek je vychlípitelný hltan a mimotělní trávení
- endoparazitické druhy se vyživují osmotrofně (celým povrchem těla)
dýchání
- dýchají celým povrchem těla
- nebo bez přístupu kyslíku – anaerobně u endoparazitických zástupců
cévní systém
- tělní tekutina je hydrolymfy
vylučování
- primitivní plaménkové buňky s protonefridiálními kanálky
provazcovitá nervová soustava
- mají miskovité oči a hmatové laloky
Rozmnožování
hermafroditi
vzácněji se vyskytuje gonochorismus
SYSTÉM PLOŠTĚNCŮ
Kmen ploštěnci má tři třídy:
- Ploštěnky
- Motolice
- Tasemnice
Třída: Ploštěnky
- volně žijící ploštěnci
- obývají sladké i mořské vody, mohou žít také ve vlhké půdě
- Jejich pokožka je obrvená s hlenovými žlázkami.
- chemoreceptory – pro registraci chuti a čichu
- fotoreceptory – oči
- žijí dravým způsobem života – velkou kořist mohou trávit mimotělně a poté nasávat vychlípitelným hltanem
- významnými bioindikátory – reagující na znečištění vody
Rozmnožování:
- jsou zpravidla hermafroditi
- nepohlavní rozmnožování –příčné dělení
- pohlavní rozmnožování – obalují svá vajíčka do kokonů, které lepí pod kameny ve vodě
Zástupci:
- Ploštěnka mléčná – má mléčně bílou barvu, žije obvykle v tekoucích vodách pod kameny.
- Ploštěnka horská – má na hlavové části drobné „růžky“.
- Ploštěnka potoční – má hlavovou část ve tvaru kopí
Třída: Motolice
- endoparazité teplokrevných obratlovců
- mají nečlánkované tělo
- dvě přísavky – ústní a břišní
- vývoj v jednom nebo dvou mezihostitelích
- v dospělosti je celá tělní dutina vyplněná složitou pohlavní soustavou, která je velmi výkonná
- parazitický způsob života – potlačení některých jejich orgánů (např. smyslového či pohybového ústrojí)
- ochranných ústrojí
- velký význam z hlediska humánní i veterinární medicíny
Zástupci
- motolice jaterní – cizopasí zejména u ovcí v jejich žlučovodech
- proterandričtí hermafrodité – spermie dozrávají dříve, z toho vyplývá, že vajíčka nemohou být oplozena vlastními spermiemi
- oplozená vajíčka se vyplavují žlučovody a následně výkaly opouštějí tělo
- pokud se dostanou do vody, mění se v obrvenou larvu miracidium, ta se musí do 24 hodin dostat do plášťové dutiny Bahnatky malé (plž)
-
-
- v její slinivkojaterní žláze vzniká vakovitá sporocysta
- rýhováním uvnitř sporocysty vzniká protáhlá larva redie, uvnitř které se tvoří pohyblivé larvy s přísavkami, tzv. cerkárie (motoličky s ocáskem)
- ty opouštějí tělo svého mezihostitele (Bahnatky)
- encystují se a ulpívají na zatopených rostlinách
- když opadne voda, jsou cerkarie spásány s trávou hostitelem, např. ovcemi
- v žaludku hostitele (např. ovce) cysta praská a larva proniká do jater, kde dorůstá v dospělou motolici
-
- Krevnička močová
- způsobuje u člověka krvácení močových cest a sekundárně těžké záněty močového měchýře
- její vajíčka mají ostrý hrot, kterým proděraví stěny krevních kapilár
- rozšířená zejména v oblastech severní Afriky (Egypt), jihozápadní Asie, z evropských zemí také (Portugalsko)
- gonochorista
Třída: Tasemnice
- v dospělosti žijí endoparaziticky, nejčastěji ve střevě obratlovců.
- potravu přijímají osmotrofně
- dýchají anaerobně
- každý článek představuje samostatnou reprodukční jednotku – obsahuje samčí i samičí pohlavní orgány
- K oplození dochází buďto mezi různými články stejné tasemnice, nebo mezi dvěma tasemnicemi
stavba těla:
- hlavička (scolex) s přichycovacími orgány (přísavky, věnce háčků)
- krček (intenzivní dělení buněk)
- tělní články (proglotidy) – až několik tisíc
zástupci:
- tasemnice dlouhočlenná
- dospělec parazituje v tenkém střevě člověka (dnes se téměř nevyskytuje)
- délka 2 – 4 metry
- na hlavičce 4 kruhovité přísavky a věnec háčků
- mezihostitel = prase
- nepřímý vývoj přes larvu onkosféru, která se dostává do krevního oběhu mezihostitele (prasete) a s ním do svalů, kde se přeměňuje na klidové stádium zvané boubel (bělavé váčky)
- člověk se nakazí nedostatečně tepelně upraveným vepřovým masem obsahujícím boubele
- boubele se dostanou do žaludku člověka → v tenkém střevě se z boubele uvolní hlavička tasemnice skrčkem → přichytí ke stěně tenkého střeva a začnou se tvořit články těla tasemnice
- tasemnice bezbranná
- dospělec parazituje v tenkém střevě člověka (u lidí je rozšířenější než t. dlouhočlenná díky větší konzumaci syrového hovězího masa např. tatarský biftek)
- délka 3 – 10 metrů (až 2000 článků)
- na hlavičce chybí háčky, pouze přísavky
- mezihostitelem je skot (hovězí dobytek)
- člověk se nakazí nedostatečně tepelně upraveným hovězím masem obsahujícím boubele
- příznaky mohou být nechutenství, zvracení, bolest hlavy
Zdroje obrázků použitých ve videu:
- obrázek: https://ostrava.educanet.cz/www/biologie/images/stories/plotnka.png
- obrázek: Jelínek, Zicháček, Biologie pro gymnázia, nakladatelství Olomouc
- obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Dendrocoelum_lacteum.jpg/405px-Dendrocoelum_lacteum.jpg by Andreas Neudecker
- obrázek: Eduard Sola, wikipedia commons
- obrázek: https://rybicky.net/obr/plzi/max/2000.jpg
- obrázek: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/Fasciola_hepatica_cycle_in_Czech.jpg
- obrázek: https://rizenadetoxikace.cz/wp-content/uploads/images.jpg
- obrázek: http://www.atlaszvirat.cz/fotogalerie/profil/tasemnice-dlouhoclenna.jpg
- obrázek: http://www.atlaszvirat.cz/fotogalerie/profil/tasemnice-bezbranna.jpg
- obrázek: https://www.zuova.cz/Content/files/novinky/tasemnice4.gif