Prvoci | Ta BIOLOGIE

Prvoci – nahrávka

eukaryotické mikroorganismy
jediná buňka vykonávající všechny základní životní funkce
může obsahovat polysacharidovou buněčnou stěnu
někteří prvoci vytvářejí schránky
k pohybu slouží:
- panožky
- bičíky
- brvy
- řasinky
- undulující membrány
vnitřní oporná struktura = osní okénko
obsahují 1 nebo více jader
membránové struktury: ER, mitochondrie, Golgiho komplex
potravní vakuoly (příjem potravy)
pulzující vakuoly (osmoregulace, odstraňování zplodin metabolismu)
rozmnožování 2 typy
- nepohlavní
dělení
- příčné (např. nálevníci)
- podélné (např. bičíkovci)
pučení
schizogonie: rozpad jádra mateřské buňky na množství jader dceřiných
- pohlavní
  - výměna části mikronukleu, gamogonie = zahrnuje tvorbu pohlavních buněk
- schopnost tvořit cysty (kořenonožci, nálevníci)
- schopnost tvořit spory (výtrusovci) – odolnost vůči nepříznivým životním podmínkám
- žijí ve vodě
- některé druhy: parazité, komenzálové, symbionti

SYSTÉM ŘÍŠE PRVOCI

PRAPRVOCI

Bičíkovci
- pohyb: 1 a více bičíků
- příjem potravy:
  - osmoticky
  - v povrchové membráně malé váčky, pohlcení makromolekul = pinocytóza
  - pohlcení větší kořisti = fagocytóza
- často parazité, nebo symbionti

zástupci:

trypanozoma spavičná
- napadá člověka
- přenášena mouchou (tse-tse)
- výrazně pozměněná mitochondrie (kinetoplast)
- způsobuje spavou nemoc (v mnoha případech končí smrtí)
- podobné onemocnění (nagana) postihuje i kopytníky
bičenka poševní
- přenášena pohlavním stykem
- způsobuje výtoky = nemoc trichomoniáza
- u těhotných může infekce způsobit spontánní potrat
- léčba: entizol
brvitky
- velké množství bičíků
- symbionti ve střevě termitů (umožňují jim trávit celulózu)
lamblie střevní
- 8 bičíků
- 2 jádra
- způsobuje střevní onemocnění u dětí – napadení buněk stěny tenkého střeva
krásnoočka zelená
- tvoří zelené povlaky na dně stojatých vod silně znečištěných organickými látkami
- někdy tvoří tenké blanky při hladině (neuston)
- jejich organely opory a ochrany tvoří periplast nebo pelikula

Druhy obsahující chloroplasty se vyživují mixotrofně:

kromě oxidu uhličitého využívají jako zdroj uhlíku též organické látky rozpuštěné ve vodě
chloroplasty získali sekundární endosymbiózou
v jejich buňkách je rovněž stigma – světločivná skvrna, která umožňuje krásnoočkům vyhledávání optimálních podmínek pro fotosyntézu
při dlouhodobém zatemnění ztrácí tyto druhy chloroplasty a vyživují se pouze heterotrofně

Druhy bez chloroplastů se vyživují heterotrofně.

2. Kořenonožci

heterotrofní výživa (neobsahují chlorofyl)
- vstřebávání celým povrchem těla = osmotrofní výživa
- fagocytóza (pomocí panožek)
- tvoří zároveň potravní vakuoly, kde probíhá trávení
- třídy:

měňavky

měňavka úplavičná
- střevní parazit
- způsobuje úplavici (krvavé průjmy a horečky)
měňavka zubní
- žije v povlaku zubů
měňavka půdní
- obývá půdu a vlhké mechy
měňavka velká
- žije v detritu stojatých vod, v akváriích a ve slizu na vodních rostlinách

krytenky

sladkovodní prvoci
žijí ve schránkách z chitinu, které samy vylučují
typickým znakem jsou zrníčka písku nalepená na jejich schránkách
- štítovka
- rozlitka hruškovitá

dírkonožci

výhradně mořští zástupci
silné schránky z uhličitanu vápenatého, v nich otvůrky pro nitkovité panožky
žijí na dně moří (vzhledem ke své větší hmotnosti)
Známe je od nejstarších prvohor, většina z 2 000 druhů je fosilních
značný geologický význam, v současné době tvoří asi 1/3 mořského dna – v průběhu vývoje Země vznikly mohutné vrstvy vápencového bahna, které se staly základem pro vznik křídových pohoří – Pyreneje, krasová území v jižní Evropě ad.

slunivky

výhradně sladkovodní (rašeliniště)
kulovité tělo ve schránce z SiO₂ (+chitin)
nitkovité panožky
- slunivka obecná

mřížovci

mořští planktonní prvoci
schránky z SiO₂ – ozdobné, s otvory pro panožky

VÝTRUSOVCI

parazitují v buňkách a tělních dutinách živočichů (bezobratlých i obratlovců). Jedná se o endoparazity (= vnitřní paraziti)
- jsou původci těžkých onemocnění člověka a hospodářských zvířat
- osmotrofní výživa (vstřebávání celým povrchem těla)
- nemají organely pohybu, chybí pulzující vakuoly
- APIKÁLNÍ KOMPLEX – soubor organel k přichycení k hostitelskému organismu
- metageneze – střídání nepohlavního rozmnožování (sporogonie s tvorbou spor) s pohlavním (gamogonie)

krvinkovky

cizopasníci červených krvinek obratlovců
původci těžkých onemocnění
ve vývoji střídají dva hostitele (obratlovci a krev sající členovci)

zástupci:

zimnička
- způsobuje různé formy malárie = bahenní zimnice (tropy, subtropy)
- přenašečem je samička komára rodu Anopheles
- střídají dva hostitele:
- mezihostitel – obratlovec, v něm nepohlavní rozmnožování (schizogonie)
- hlavní hostitel – členovec sající krev – v trávicím ústrojí komára pohlavní rozmnožování (kopulace)
- průběh onemocnění: do krve uvolněné metabolity způsobují malarické záchvaty (až vysoké horečky 41 °C a následné zimnice)
- lék proti malárii – chinin (alkaloid z kůry chininovníku)
- boj: hubení larev komárů pomocí ryb nebo vysušování bažin

kokcidie

- paraziti buněk členovců a obratlovců
- napadají játra, ledviny
- způsobují kokcidiózu

kokcidie jaterní

- způsobuje kokcidiózu králíků a zajíců
- projevuje se hnisavými záněty žlučovodů, průjmem
- játra s bělavými skvrnami (hnisavá ložiska)

kokcidie kočičí

- parazituje v bílých krvinkách
- způsobuje onemocnění toxoplazmózu
- na člověka je přenosná především z koček
- nebezpečná pro těhotné ženy, hrozí poškození plodu
- u dětí se projevuje zduřelými mízními uzlinami a únavou, u dospělých mírný průběh (onemocnění není smrtelné)

NÁLEVNICI

nejsložitější a vývojově nejpokročilejší skupina prvoků. Vyskytují se všude (voda, vlhká půda)
pohyb – brvy
organely příjmu a zpracování potravy: buněčná ústa, buněčný hltan, potravní vakuola, buněčná řiť = hlavně bakterie, výjimka u endoparazitů – osmotrofní výživa
2 jádra:
- makronukleus – větší jádro, řídí vegetativní funkce (všechny mimo rozmnožování, např. vylučování trávicích enzymů)
- mikronukleus – menší jádro, má funkci rozmnožovací (nositel genetické informace – DNA)

Rozmnožování:

nepohlavní: podélné dělení
pohlavní: konjugace

2 nálevníci se k sobě přiloží buněčnými ústy ➡ rozpad makronukleu ➡ dvakrát se dělí mikronukleus ➡ 4 jádra (3 degenerují) ➡ zbylé se rozdělí na menší haploidní migratorní jádro – samčí funkce a větší haploidní stacionární jádro – samičí funkce ➡

migratorní jádra si nálevníci vzájemně vymění buněčnými ústy ➡ poté splynou se stacionárními jádry ➡ nálevníci se opět oddělí od sebe ➡ obnova makronukleu ➡ následuje nepohlavní rozmnožování

trepka velká
- ve sladkých vodách s organickým odpadem
- často v senném nálevu (velikost 0,2 mm)
- bioindikátor stupně znečištění vod
vířenka
- žije přisedle, pohárkovité tělo
kožovec rybí
- parazit, vrtá chodbičky v kůži ryb
bachořci
- žijí v žaludcích přežvýkavců, zde se živí bateriemi, které pomáhají rozkládat celulózu (symbióza)

HLENKY

výživa fagocytóza
živí se bakteriemi, prvoky, kvasinkami
výskyt: vlhké a stinné místa

Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, které vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.

jednobuněčné haploidní myxaméby
- pohyb – přelévání protoplasu
jednobuněčné haploidní myxomonády
- pohyb – 2 stejně dlouhé bičíky
diploidní mnohojaderné plazmodium

slizovka tříslová
- krémově nažloutlý kašovitý povlak záhy dostává citrónově žlutou barvu a tvoří bochánky
vlčí mléko
- plodnice: kulovitý tvar, přisedlá, jemně bradavčitá až jakoby šupinkatá, barvy béžové, světle červené až červené, na pařezech

Prvoci – video

zápis Stáhnout

PL Stáhnout

PL- řešení Stáhnout

Zdroje obrázků použitých ve videu: