Řízení srdeční činnosti

Řízení srdeční činnosti – nahrávka

NEÚNAVNÉ SRDCE

            myokard 2 vlastnosti:

  1. dráždivost (excitabilita) – schopnost se na určitý podmět zkrátit, smrštit se
  2. smrštění (kontrakce) – děj: zmenšování a zvětšování objemu
  • ochabování = DIASTOLA srdce se plní, nejprve síně
  • smršťování = SYSTOLA vypuzení ze srdce otevření poloměsíčité chlopně, maximální
  • srdeční cyklus = celý děj 72 krát za minutu

převodní systém srdeční

  • 70 elektrických impulsů za minutu
  1. sinoatriální uzel (sinusový)(SA)
    • primární vznik impulsu, leží při ústí horní duté žíly; rychlost vzruchu 1 m/s
  • svazečky internodálních vláken: převod impulsu 
  • 70 elektrických impulsů za minutu – stejný počet systol = KLIDOVÝ SRDEČNÍ RYTMUS
  • časovač rytmu, uzlík primární srdeční automate
  • preferenční cesty vedou vzruch do AV uzlu
    • zde se vzruch zpomaluje (zpoždění 0,6 s)
  1. atrioventrikulární uzel (síňokomorový) (AV)
    • leží mezi P síní a P komorou; rychlost vzruchu 5 cm/s
    • 40 – 50 impulsů
    • za normálních podmínek neprojevuje – překrytý impulsy z primárního

Převádí do:

  • Hisův můstek (síňokomorový svazek): v mezikomorové přepážce 
  • Tawarova raménka: v mezikomorové přepážce  rozdělení Hisova můstku na L a P raménka
  • Purkyňova vlákna: vyústění T. ramének, přenos signálu na myokard; rychlost vzruchu 2 – 4 m/s

pak do svaloviny komor

nodální rytmus: přerušení převodního systému, AV uzel má vůdčí aktivitu

srdce se smršťuje nezávisle na inervaci!

  1. stavba převodního systému
  • buňky sinusového uzlíku jsou přiloženy těsně k povrchu cév a jsou schopny reagovat na tlak cévní stěny, který se mění podle průsvitu cév
  • V diastole se cévy rozšíří, dojde k podráždění buněk uzlíku, ten vyšle proud vzruchů ke svalovině síní a komor
  • Při systole myokardu jsou cévy zúženy a buňky uzlíku nejsou aktivovány
  • klidový srdeční rytmus určuje: sinusový uzlík (zpoždění vzruchů: 0,06s)
  • preferenční cesty: mezi sinusovým a síňokomorovým uzlem (urychlení)
  1. orgánové – autonomní, vegetativní nervy – inervace srdečního svalu

nervus vagus – parasympatikus – způsobuje zpomalení srdeční akce

  • vlákna parasympatiku z bloudivého nervu
  • na konci: ACETYLCHOLIN

krční sympatikus – způsobuje zrychlení srdeční akce

  • vlákna z krčního sympatiku
  • na konci: ADRENALIN a NORADRENALIN

dráždění parasympatiku:

  • zpomalení srdeční akce

dráždění sympatiku:

  • zrychlení srdeční akce

LÁTKOVÁ VÝMĚNA SRDEČNÍHO SVALU

L věnčitá tepna (a. coronaria sinistra) = L polovina srdce

P věnčitá tepna (a. coronaria dextra) P polovina srdce

  • obě vytvářejí kapilární sítě
  • v klidu protéká 100 gramy srdeční svaloviny levé komory asi kolem 80ml krve za minutu
  • 1 svalový trámec srdečního svalu: 2 kapiláry
  • Klesá-li množství kyslíku ve svalu, zvyšuje se průtok krve ve větvích věnčitých cév
  • energie z glukózy (asi 35% spotřeby) a z kyseliny mléčné, 60% energie poskytují tuky
  • ionty draslíku a vápníku
Řízení srdeční činnosti – nahrávka