Rozmnožování virů

REPRODUKCE VIRŮ

  • sami se rozmnožovat nemohou
  • pomnožování stela závislé na hostitelské buňce
  • využívají zásoby: volné aminokyseliny, nukleotidy, ostatní stavební molekuly, enzymové výbavy
  • na enzymech závislá replikace nukleové kyseliny virů
  • syntéze virových proteinů probíhá na ribozomech jejích (využitá i tRNA)
  • reprodukční cyklus:
    • vazba virionu na povrch buňky
    • pronikání (pretence) do buňky
    • uvolnění nukleové kyseliny z kapsidu
    • replikace virové nukleové kyseliny
    • syntéza virových proteinů
    • zrání (mutace) proteinů
    • vir se uvolní z buňky
      • mezi 2) a 6) = fáze eklipsy (v buňce nelze prokázat zralý virus)
      • bakteriofág T4: 20 min
      • virus neštovic: 10 – 12 hod

ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÁLNÍCH VIRŮ

a) infekce bakteriální buňky bakteriofágovým virionem

    • začátek: připojení receptoru bakteriofága k buněčné stěně
    • tyto receptory jsou pro každého bakteriofága vysoce specifické
      • nejprve se virion připojí k receptoru bičíkovými vlákny
      • bazální ploténka: přímý kontakt s povrchem bakteriální stěny
      • molekuly lysozomu natráví stěnu buňky, bičíky se zkrátí
      • do otvoru bakterie je z hlavičky virionu vystříknuta jeho nukleová kyselina
      • celý proteinový kapsid zůstává mimo bakterii
  • malé bakteriofágy (jednořetězová RNA či DNA): na vláknité výrůstky membrány (konjugativní pilusy)
    • kapsid + proteiny pilusu
    • uvolněná DNA putuje do cytoplazmy hostitelské buňky

b. replikace fágové nukleové kyseliny

    • jakmile je nukleová kyselina vpravena do bakterie= ujímá se kontroly nad biosyntetickými a metabolickými procesy
  • infikace DNA-bakteriofágem
      • DNA se nejprve přepíše do virově specifické: mRNA
      • podle této informace jsou syntetizovány proteiny viru
      • DNA se replikuje
  • infikace RNA – bakteriofágem (pozitivní RNA)
      • pozitivní RNA se replikuje
      • podle replik jejich řetězců se replikuje negativní RNA
      • ty slouží k replikaci dalších pozitivní řetězců = ty pak mají funkci mRNA
      • podle mRNA se syntetizují polypetidové řetězce proteinů
      • část pozitivních RNA řetězců = genom nových virionů  
  • infikace RNA – bakteriofágem (negativní RNA)
      • negativní ssRNA přepsána na pozitivní
      • ta má funkce: mRNA, matrice k replikaci do negativních genomových RNA – řetězců

c) maturace virionů bakteriofága a lyze bakterie

        • maturace (zrání)
          • DNA každé repliky fágového genomu zkondenzována (mále klubíčko)
          • kolem ní se formuje hlavička
          • samostatně se formují: bičík, bazální ploténka, bičíková vlákna

d) LYTICKÝ CYKLUS

        • kompletní fágové viriony se hromadí v buňce
        • buňka nasává vodu a bobtná
        • lysozym na konci bičíkových vláken narušuje stěnu buňky (bakterie s rozpadne – zlyzuje)
        • bakteriofág T4 z jednoho virionu = 300 nových (během 30min)
        • lytický cyklus: buňka zlyzuje, proběhl v ní celý reprodukční cyklus
        • vznik plaku: opakovaný lytický cyklus
              • fágy virulentní (plaky zcela projasněné)
              • fágy mírné (plaky matné, jemně prorostlé bakteriemi, přecházející do lyzogenní cyklu)

e) lyzogenní cyklus

    • virulentní: pouze lytický cyklus
    • mírné: + lyzogenní cyklus
    • DNA mírného fága se nereplikuje, začlení se do chromozomu bakteriální buňky
      • je součástí dceřiných buněk = PROFÁG (provirová forma DNA)
      • je imunní vůči infekci stejným fágem – lyzogenní
    • v některé bakterii: dojde k expresi genů, profág se replikuje znova jako volná DNA
    • lyzogenní bakterie se rozpadne

ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLINNÝCH VIRŮ

a) infekce rostlinné buňky virem

  • genom virů: jednořetězová pozitivní RNA
  • reprodukce: replikace RNA (mRNA)
  • musí buněčnou membránou proniknout celé
  • pinocytóza: transport přes membránu buňky
    • vytváření submikroskopických vychlípenin membrány
    • jejich postupné prohlubování a odškrcení
  • pomnožení v buňce mnoho strategií
  • transfekce: metoda, při které dochází k vložení nukleové kyseliny do buněk bez použití virových metod

b) maturace rostlinného viru

  • většina kopií se obklopuje kapsidem

c) virové onemocnění rostliny

  • hostitelská buňky odumírá a rozpadá se
  • nekrotické ložisko: šíření viru do okolí
  • chlorotické a mozaikovité skvrny na listech, květech, deformace listů, zakrsnutí rostlinných orgánů, omezení růstu)
  • infekce perzistentně: virus se pomnožuje, ale neprojevuje
  • přenos: mechanicky, hmyz, pyl, semena…
  • mohou proniknout pouze porušenou stěnou

ROZMNOŽOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH VIRŮ

pronikání (pretence) viru

  • výrazně specifičtější, než rostlinné
  • replikační cyklus (7 stupňů, jak u bakterií) – 10 až 48 hod
  • obalené viry (herpetické)
    • pronikají do buňky tak, že jejich obal splývá
    • do cytoplazmy se pak dostává nukleokapsid , z něž se uvolňuje DNA

typy reprodukčních cyklů živočišných virů

  • máme až 8 typů, zde jsou základní 3
  • První typ – viry obsahující dvouřetězovou DNA (př. herpesviry)
    • DNA se replikuje a přepisuje na specifické mRNA (stejně jak bakteriofág)
    • produktivní infekce
    • nejčastější
  • Druhý typ – viry obsahující pozitivní jednořetězovou DNA (př. pikornaviry)
    • pozitivní RNA se replikuje
    • podle replik jejich řetězců se replikuje negativní RNA
    • ty slouží k replikaci dalších pozitivní řetězců = funkce mRNA
    • podle nich se syntetizují polypetidové řetězce proteinů
    • část pozitivních RNA řetězců = genom
  • Třetí typ – viry obsahující jednořetězovou DNA se zpětnou transkripcí
    • z +RNA – komplementární DNA (retroviry)
    • komplementární DNA se včleňuje do DNA hostitelské buňky
    • DNA – podle ní se syntetizují RNA, které zčásti slouží jako mRNA

neproduktivní infekce

              PERZISTENTNÍ INFEKCE (dlouhodobá)

          • zastavení replikačního cyklu (transkripce mRNA)
          • nukleová kyselina je uvolněna, ale nepřebírá řízení buňky
          • nerušeně probíhá syntéza RNA a vznik proteinů

produktivní infekce:

a) chronické virové infekce (např. herpetické viry)

    • lze prokázat, aniž by vždy působil příznaky
    • může vyvolat nádorovou transformaci infikované buňky = zhoubný nádor
    • onkogenní virus herpatický virus 4
      • způsobuje Hodgkinův lymfom (nádor lymfatické tkáně)
      • rakovina nosohltanu
    • orogenní virus hepatitidy B
      • primární rakovina jater

b) latentní virové infekce

        • setrvává v hostitelské buňce, ale nereplikuje se = virus nelze prokázat
        • genom v kružnicové formě v cytoplazmě = epizom
        • nebo se replikuje jako dvouřetězová DNA integruje jako provirus
        • může se ve tkání udržet po mnoha generacích, aniž by se projevil
        • může se změnit v produktivní : virus vstoupí do reprodukčního cyklu
        • vzniká nekrotické ložisko
        • př. Herpesvir HHV-1 (opar)
        • provirus nesoucí název onkogen: může způsobit nádorovou transformaci buňky = zhoubné nádory
          • 5 čeledí: DNA – viry
            1. Herpesviridae
            2. Adenoviridae
            3. Papovaviridae
            4. Hepandaviridae
            5. Poxviridae
          • RNA – viry
            1. Oncovirinae