VIRY – organismy nebuněčné

• jsou závislé na hostitelské buňce (reprodukce)
• nukleoproteinové částice vyznačující se schopností infikovat své hostitelské buňky a v nich se reprodukovat v závislosti na jejich translačním systému

1. izometrické viry
   • viriony všechny rozměry stejné
   • 18 nm – 190 nm
2. anizometrické viry
   • délka i několik set nm
   • častější

VIRION

• jednotlivá částice viru, schopna infikovat hostitelskou buňku a množit se v ní
• buď molekula DNA, nebo RNA (nikdy obě!), uloženy v proteinovém plášti: KAPSIDU
• rozdělujeme:
  • DNA – viry
  • RNA – viry
• nukleová kyseliny = genom viry
• viry bez povrchové složky: nukleová kyselina přímo na membránu b. hostitele
• nukleový kapsid: nukleová kyseliny + kapsid

Interakce viru s buňkou

• reprodukci viru zajišťuje hostitelská buňka
• pomnožení viru: reprodukce virionů zcela závislá na translačním systému buňky
• virus může být v buňce a buňka může v klidu fungovat

VIROVÁ INFEKCE

• proniknutí viru (vlastně nukleové kyseliny) do hostitelské buňky
• osud buňky možnosti:
• latentní infekce, perzistentní infekce
  1. latentní infekce = virus, nebo (jenom genom) přetrvává v buňce, aniž by se replikoval
  2. perzistentní infekce = virus v hostitelské se pomnožuje bez škodlivých důsledků
• virový GENOM se začleňuje do genomu buňky a stává se jeho součástí = PROVIRUS
• v provirovém stavu může ovlivnit (transformovat) buňku (např. na nádorovou buňku)
• lyze buňky: destrukce buňky – zánik
• nelytická infekce: buňka se uzdraví

LYTICKÝ SYSTÉM

• pomnožení viru vedoucí k zániku buňky
• pomnožené viriony infikují sousední buňky (lytický cyklus se opakuje)
• infekce se lavinově šíří a vzniká nekrotické ložisko
• primární patologický projev virové infekční choroby
• někdy i do krevního oběhu (či dokonce krevních buněk) krví do celého těla

ROZDĚLENÍ VIRŮ

• jen v živých buňkách

viry živočišné (zooviry)

1. viry obratlovců (včetně člověka)
2. viry bezobratlých (nejčastěji u hmyzu)
   1. viry rostlinné (fytoviry)
   2. viry prvoků, hub a řasy
   3. viry bakteriální BAKTERIOFÁGY (fágy)

KAPSID

• jednotka kapsidu: kapsomera
• kapsomery jsou z proteinů
• autoagregace: tvoření kapsidu z kapsomery
  • vyřazení jakékoliv vadné kapsomery
• výstavba kapsidu připomíná krystalizaci (kapsid – krystal)
• 1 gen = struktura kapsidu

helikální symetrie kapsidu

• šroubovicová symetrie
• kapsomery jsou postaveny do válcovitého kapsidu, šroubovitě
• např. mozaika tabáku – tuhá RNA obalena kapsomerami

ikozaedrální symetrie kapsidu

• dvacetistěnné
• ikozaedr: geometrické těleso vymezené 20ti shodných trojúhelníkových stěn

specifická stavba fága

• velmi různorodá
• 2 části:
  • hlavička (nukleová kyselina s ikozaedrální symetrií)
  • bičík (symetrie helikální)
• rozlišujeme:

1. fágy s tuhým (rigidním) a kontraktilním (stažlivým) bičíkem
2. fágy s dlouhým, ohebným, ale nekontraktilním bičíkem
3. fágy s krátkým, nekontraktilním bičíkem
4. fágy bez bičíku

• bičík neslouží k aktivnímu pohybu
• dutý, funkce injekční jehly: fág (po specifické vazbě přes povrch bakterie vypustí DNA)

NUKLEOVÁ KYSELINA VIRU

• jednořetězová, nebo dvouřetězová
• DNA: lineární, nebo kružnicová
• RNA: pozitivní, nebo negativní

DŘEŇ (JÁDRO) VIRU

• kolem nukleové kyseliny = jaderná obálka
• odpovídá za výsledný tvar virionu
• uložen v kapsidu

MEMBRÁNOVÝ OBAL VIRU (obalené a neobalené)

1. obalené viry (1/2 virů)
   • fosfolipidová dvojvrstva s integrálními molekuly glykoproteinů (biomembrána)
   • odvozena z membrány hostitelské buňky, v níž virus dozrál
     • obaluje se v konečné fázi zrání (maturace)
     • pomocí exocytózy (pučení) zralý virion s obalem se oddělí od buňky
     • přesun pomocí ER a Golgiho komplexu
   • některé viriony 2 vrstvy: jaderná a plazmatická
     • vnitřní: tegument – viry pomnožující v jádře
     • zevní: membrána plazmatická
   • hroty – výčnělky u ikozaedru
   • nejmenší (nejjednodušší viry): Parvoviridae, Tobamoviridae)
   • největší (nejsložitější): Poxviridae