Strunatci | Ta BIOLOGIE

Strunatci – nahrávka

obecná charakteristika

nejdokonalejší živočišný kmen – patří sem všichni vyšší živočichové
mají vyvinutou druhotnou dutinu tělní (coelom)
všichni jsou mnohobuněční
jejich tělo je tvořeno 3 zárodečnými listy:
- ektoderm – pokožka, nervová soustava
- mezoderm – svalstvo, vnitřní kostra, vylučovací a pohlavní soustava
- entoderm – trávicí a dýchací soustava
zpravidla dvoustranně (bilaterálně) souměrná těla

soustavy:

vnitřní kostra – struna hřbetní (základ) = chorda
- pevná a pružná tyčinkovitá výztuha těla
- vyvinula s entodermu (vychlípením prvostřeva)
- probíhá podélně tělem nad trávicí soustavou a pod nervovou trubicí
- u obratlovců bývá nahrazována chrupavčitou či kostěnou páteří
- člověk: pozůstatek – jádra meziobratlových plotének
trubicovitá nervová soustava
- vzniká vychlípením ektodermu
- u nižších strunatců = v hlavové části mírně rozšířena
- u vyšších strunatců = člení se na míchu a různě vyvinutý mozek
párové žaberní štěrbiny, prolamují se v hltanu
- u nižších strunatců slouží k dýchání
- u vyšších obratlovců zanikají (dýchají plícemi)
cévní soustava uzavřená
- výjimka: pláštěnci – otevřenou CS
- srdce a cévy
trubicovitá trávicí soustava
- začíná ústním a končí řitním otvorem
- část těla za řitním otvorem = ocas

Podkmeny:

Pláštěnci
Bezlebeční
Obratlovci

podkmen: PLÁŠTĚNCI

mořští živočichové
přes 2 tisíce druhů
měří od 0,3 mm do 30 cm, vytváří však i mnohametrové kolonie
pokožka vylučuje na povrch těla: plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem (složením blízký celulóze)
ontogenetická regrese = k vývojově vyšším strunatcům mají blíže jejich larvy než dospělci
jako jediní strunatci mají otevřenou cévní soustavu!

Rozmnožování:

hermafrodité
nepřímý vývoj
larvy jsou pohyblivé
dospělci žijí přisedlým nebo vznášivým způsobem života
nepohlavní rozmnožování: pučením

Třídy:

Sumky
Salpy
Vršenky

Třída: Sumky

přisedlí mořští živočichové
pestře zbarvení
žijí solitérně (jednotlivě) nebo tvoří kolonie (až několik metrů)
ontogenetická regrese – larva má složitější stavbu těla než dospělý jedinec
larva má strunu hřbetní (chordu) a nervovou soustavu
plovoucí larva připomíná pulce
dospělec nemá chordu, má jen nervovou uzlinu

Trávicí soustava:

trubicovitá
hltanožaberní vak = rozšířený hltan se žaberními štěrbinami
- funkce: příjem potravy a dýchání
obžaberní dutina – zde vše vyúsťuje (voda, střevo, gonády)
pak vše odchází řitním otvorem z těla ven

Cévní soustava:

otevřená, krev se vylévá mezi tkáně

Nervová soustava:

larva má nervovou trubici, dospělec má pouze 1 nervovou uzlinu

zástupci: Sumka obecná

Třída: Salpy

mořští plovoucí živočichové, často tvoří kolonie
chorda pouze v larválním stadiu = regresivní vývoj
soustavy podobné jako u sumek

Třída: Vršenky

nejvyspělejší skupina pláštěnců
planktonní pelagičtí živočichové
chorda i nervová trubice po celý život
kolem těla mají síť s filtry k zachycování potravy

podkmen: BEZLEBEČNÍ

jedinými příslušníky tohoto podkmene jsou kopinatci
mořští živočichové, žijící na písčitých mělčinách pobřežního pásma
jsou bezbarví a téměř průhlední.
významnou skupina z hlediska vývoje
mají všechny znaky strunatců po celý život (v larválním stádiu i v dospělosti)
struna hřbetní i v předním části těla
nemají lebku

kopinatec plžovitý

dorůstá délky 5-6 cm
rybovitý tvar těla s ploutevním lemem kopinatého tvaru
dýchá celým povrchem těla (žaberní otvory mají funkci pomocnou)
trávicí trubice, ústní otvor je lemován pohyblivými tykadly, hltan je proděravěn žaberními štěrbinami (filtrace planktonu)
uzavřená cévní soustava (nedokonale), bezbarvá krev
nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena (mozek a mícha nejsou rozlišeny)
uložena nad chordou na hřbetní straně kopinatce
gonochoristé s vývojem nepřímým

podkmen: OBRATLOVCI

objevují se na začátku prvohor (v kambriu, asi před 500 miliony let)
vývojově nejdokonalejší strunatci s dobře vyvinutými smysly a nervovou soustavou.
na světě je známo asi 58 tisíc druhů obratlovců, v ČR okolo 570 druhů
tělo obratlovců je dvoustranně (bilaterálně) souměrné
jsou pohybliví, s pevnou kostrou
hlava, trup a ocas

Systém:

Nadtřída: Bezčelistnatci
- Třída: Kruhoústí
Nadtřída: Čelistnatci

Nadtřída: Bezčelistnatci

Třída: Kruhoústí

vodní obratlovci s jednoduchou tělní organizací – bez čelistí a bez párových končetin
mají protáhlý tvar těla
mají nepárový ploutevní lem sloužící k pohybu
živí se filtrací nasávané vody nebo paraziticky (dravě)
po celý život zachovanou chordu
pololebka – mozek je shora kryt pouze vazivovou blánou
kůže je hladká, bez šupin; pokožka je několikavrstevná a její žlaznaté buňky vylučují slizovitý hlen (ochrana)

řády:

sliznatky
mihule

řád: Sliznatky

mořští
nevytvářejí přísavný terč
tělo protáhlé, hadovité (délka 1 m)
oči jsou přerostlé kůží a druhotně redukovány
výkonné slizotvorné žlázy
jsou masožravé, živí se často mrtvými a umírajícími živočichy
rozmnožují se vícekrát za život
vývoj přímý

Podtřída: Mihule

vývoj probíhá přes larvu – minoha
minoha se živí filtrováním potravy
po 3 – 4 letech se mění v dospělce
typický zástupce mihule potoční, žijící v horských potocích

mihule potoční

tělo: válcovitého tvaru, mají ocasní a hřbetní ploutev
za hlavou má po stranách těla 7 v řadě ležících žaberních otvorů
na předním konci těla se nachází přísavná nálevka s ústním otvorem

srdce: 1síň + 1komora = tzv. venózní srdce – proudí jím pouze odkysličená krev, jež se okysličí na žábrách
7 párů žaberních oblouků
žábry jsou bohatě prokrveny vlásečnicemi
prvoledviny
gonochoristi
vývoj nepřímý (stádium larvy)
rozmnožují se jednou za život a po spáření obě pohlaví umírají

další zástupci:

mihule říční
- larvy žijí ve sladkých vodách
- dospělec žije v moři a ke tření se přemisťuje do řek
mihule mořská – 1 m, žije v Atlantském oceánu

NADTŘÍDA: ČELISTNATCI

Ploutvovci
- nižší vodní obratlovci s končetinami přeměněnými v ploutve
- lebku mají s páteří spojenou nepohyblivě, krční oddíl páteře vytvořen není
- kromě párových ploutví mají vyvinuté i ploutve liché
- dýchají žábrami
- jejich srdce je venózní (protéká jím pouze odkysličená krev)

třídy:

Pancířnatci – vymřelí prvohorní obratlovci
Trnoploutví
Paryby
Ryby

Čtyřnožci
- živočichové adaptovaní životu na souši
- označováni jako vyšší obratlovci
- vyvinuté pětiprsté končetiny
- vyvinutý krční oddíl páteře = pohyblivé spojení hlavy s trupem
- v dospělosti dýchají plícemi
- obsahující krev smíšenou (arteriovenózní)

třídy:

Obojživelníci
Plazi
Ptáci
Savci

Strunatci – video

zápis Stáhnout

PL Stáhnout

PL – řešení Stáhnout

Zdroje obrázků použitých ve videu: